Co říkají mladí na nabídky práce?

Co vadí mladým lidem na inzerovaných pozicích? Především zdůraznění požadavků na praxi a pracovní zkušenost. Co požadují? Flexibilní pracovní dobu, práci z domova a podporu dobrovolnických aktivit.

Polovinu (53 procent) mladých lidí odrazuje při hledání práce požadavek praxe a zkušeností. Informace v pracovních nabídkách a inzerátech jsou podle většiny mladých nedostatečné, pouze pro osm procent studentů byly postačující. Nejvíce jim vadí, že nabídky často neobsahují výši výdělku. Vyplývá to z výzkumu agentury IPSOS pro Byznys pro společnost.

Mladí jako největší bariéru vnímají to, že firmy až příliš akcentují požadavky na praxi či zkušenost. Téměř polovina (47 procent) v průzkumu zmínila jako další negativní faktor vzdálenost pracoviště od místa bydliště.

U 43 procent mladých hrálo důležitou roli to, že se požadovaná pracovní doba dala z jejich pohledu jen obtížně skloubit s jejich dalšími aktivitami. Uvítali by nabídku flexibilní pracovní doby či možnost práce z domova.

Srozumitelná nabídka je pro mladé základem. Kromě absence mzdového ohodnocení jim (23 procent) vadí také příliš obecné informace. “Neúplnost či obecnost informací o pracovních příležitostech jsou jedním z důvodů, proč tři čtvrtiny studentů uvedlo, že se při hledání práce spoléhají nejvíc na blízké okolí – na svoje známé, kamarády, rodinu,” uvedl ředitel komunikace Ipsos Tomáš Macků. Více než dvě třetiny studentů využívá k hledání pracovní portály a téměř polovina využívá facebook.

Pro mladé hraje při výběru zaměstnavatele roli i to, jak podporuje jejich aktivity v dobrovolnické práci. Podle výzkumu se dobrovolnictví věnuje už při studiu 46 procent mladých.

Průzkum také ukázal, že polovina mladých pracuje už při studiu, dalších 29 procent pak chodí na nárazové nebo občasné brigády. Téměř polovina studentů je při zajímavé pracovní nabídce ochotna pracovat v jiném oboru, než studovali a také se dále vzdělávat. To podle Ipsos potvrzuje připravenost mladých na změny, ale i to, že jsou si vědomi, že velká část z nich bude v budoucnu pracovat na pozicích a v profesích, které dnes ještě ani neexistují.

Čtvrtina studentů je podle průzkumu ochotna přijmout pracovní nabídku v zahraničí, stejný podíl je ochoten dojíždět do zaměstnání do 50 kilometrů. Delší cestu by podstoupilo pět procent studentů a ochotu stěhovat se za prací vyjádřila desetina. Méně než čtvrtina studentů (23 procent) je také ochotných akceptovat pracovní smlouvu na dobu určitou či přijmout na začátku nižší pracovní pozici. Ochotu přijmout zaměstnání za nižší mzdu, než je jejich očekávání, uvedlo 18 procent mladých.

Průzkumu Ipsos se mezi 7. a 10. srpnem účastnilo 315 studentů učilišť a středních a vysokých škol v ČR ve věku od 16 do 25 let. Šlo o online dotazování.

Zdroj citace: Verlag Dashöfer

Od |19. října 2018|

Studenti, kteří nastupují na SŠ či VŠ, se mohou snadno stát neplatiči

Studenti, kteří od nového školního roku nastupují na střední nebo na vysokou školu, mnohdy mylně předpokládají, že za ně automaticky stále platí pojistné stát. Z tohoto nedorozumění mohou pramenit zbytečné nepříjemnosti. Školy sice většinou oznamují zdravotní pojišťovně jak ukončení, tak i zahájení studia, ale ne všechny to dělají a není to ani jejich povinnost. Oznamovací povinnost, týkající se vzniku a zániku povinnosti státu platit za daného pojištěnce pojistné, má podle zákona sám pojištěnec, resp. jeho zákonný zástupce. Studenti by se proto měli přesvědčit, zda škola pojišťovně jejich nástup ke studiu skutečně oznámila. V opačném případě se mohou nevědomky zařadit mezi neplatiče.

Jestliže škola neoznámí zdravotní pojišťovně zahájení studia, není student po ukončení předchozí školy nadále veden v kategorii pojištěnců, u nichž je plátcem pojistného stát. Situaci si můžete ověřit přímo v pojišťovně. Pokud je dítě pojištěno u VZP, tak kdo má zřízený přístup do aplikace Moje VZP, snadno si sám on-line zjistí, zda je zařazen do kategorie státních pojištěnců a všechno s pojištěním je v pořádku. Další možnou cestou je zavolat si na infolinku 952 222 222 a zeptat se, zda je studium správně nahlášeno. Pokud není, musí student zajít co nejdřív na nejbližší pobočku s příslušným dokladem (potvrzení školy/studijního oddělení, písemné rozhodnutí o studiu apod.).

To, že student pokračuje ve studiu a má tedy nárok na zařazení do kategorie státních pojištěnců, je třeba zdravotní pojišťovně oznámit nejpozději během září. Za žáky základní školy i za středoškoláky po maturitě platí stát pojistné ještě po dobu posledních prázdnin, ovšem v září musí mít pojišťovna nahlášeno, zda dál studují, ať už na SŠ nebo na VŠ. A pozor, kdyby zápis do 1. ročníku vysoké školy byl až v říjnu nebo listopadu, musí to student své zdravotní pojišťovně oznámit, a to do 8 dnů ode dne, kdy se tuto skutečnost dozvěděl. Stačí předložit alespoň vyrozumění o přijetí.

Oznamovat se musí i přerušení a znovuzahájení studia, a to nejpozději do 8 dnů. To je lhůta, v níž má podle zákona pojištěnec, resp. jeho zákonný zástupce povinnost zdravotní pojišťovně oznámit skutečnosti rozhodné pro vznik a zánik povinnosti státu platit za něj pojistné.

Středoškoláci i vysokoškoláci do 26 let jsou považováni za nezaopatřené děti a pojistné na zdravotní pojištění za ně platí stát jen při splnění určitých podmínek. Musí jít o soustavnou přípravu na budoucí povolání, čímž je míněno studium na středních a vysokých školách v ČR, ovšem mimo dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na SŠ, kdy je dítě zároveň výdělečně činné nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jako příprava na budoucí povolání se bere také studium na středních nebo vysokých školách v cizině, ale jen pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia v ČR (kontakty najdete zde pro SŠ a zde pro VŠ), nebo studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou (ale jen u osob, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium). Více informací najdete zde.

Pojištěnec, který přestal být studentem, musí pojišťovně tuto skutečnost oznámit. Nepatří pak už mezi osoby, za které hradí pojistné stát, a pokud není zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou, musí si platit pojistné jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Připomínáme, že narůstající a neřešené dluhy mohou i studenta dovést až k exekuci, navíc pojišťovna může pojištěnci udělit pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti až do výše 10 000 Kč.

Zdroj citace: www.vzp.cz

Od |12. října 2018|

Náležitosti zpracovatelské smlouvy

V souvislosti s účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“ nebo „Nařízení“ ) došlo masovému uzavírání zpracovatelských smluv. Správci osobních údajů tak překotně reagovali na účinnost GDPR a tento „nový“ institut. Uvozovky používám záměrně, protože povinnost mít uzavřenou zpracovatelskou smlouvu vychází již z § 6 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (v textu dále jen „zákon“).

Povinnost k uzavření písemné smlouvy o zpracování osobních údajů mezi správcem a zpracovatelem tedy není žádnou novinkou. Rozdíl mezi úpravou obsaženou v dosud platném zákoně a v GDPR spočívá zejména v obsáhlosti definice zpracovatelské smlouvy a jejích náležitostí. Zatímco zákon pouze obecně hovoří o písemné formě a rozsahu, účelu a době zpracování, GDPR přináší exaktní výčet jednotlivých náležitostí.

Jak tedy v případě sjednávání zpracovatelské smlouvy postupovat? V první řadě je potřeba posoudit, zda se v případě vztahu správce osobních údajů a třetí osoby jedná skutečně o vztah zpracovatelský.

V případě existence zpracovatelského vztahu je podle čl. 28 GDPR nutné uzavřít písemnou smlouvu. Připouští se rovněž uzavření smlouvy v elektronické formě. Pro úplnost je potřeba uvést, že mezi správcem a zpracovatelem nemusí existovat samostatná zpracovatelská smlouva nad rámec již existujícího smluvního vztahu. Zpracovatelskou smlouvou se rozumí rovněž samotný smluvní vztah mezi správcem a zpracovatelem, který splňuje podmínky čl. 28. Pokud má například podnikatel smlouvu s účetní společností a tato obsahuje náležitosti popsané v čl. 28, není nutné uzavírat ještě zvlášť zpracovatelskou smlouvu. Pokud však taková smlouva požadované náležitosti neobsahuje, je nutné vedle této smlouvy uzavřít ještě smlouvu zpracovatelskou, případně původní smlouvu rozšířit dodatkem. Zpracovatelská ujednání mohou být, podle mého názoru, rovněž součástí obchodních podmínek.

Co musí být podle GDPR obsaženo ve zpracovatelské smlouvě? Zpracovatel musí být zavázán zpracovávat osobní údaje jen na základě doložených pokynů správce a musí zajistit, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti, nebo aby se na ně vztahovala zákonná povinnost mlčenlivosti. Zpracovatel se musí rovněž zavázat přijmout veškerá opatření požadovaná podle čl. 32, který obsahuje konkrétní výčet nutných organizačních a bezpečnostních opatření. Zpracovatel musí být smlouvou zavázán dodržovat podmínky pro zapojení dalšího zpracovatele (podzpracovatele) – nesmí zapojit dalšího zpracovatele do operací zpracování bez předchozího povolení správce a pokud dalšího zpracovatele zapojí, musí mu být uloženy stejné povinnosti jako samotnému zpracovateli.

Zpracovatel musí být dále povinen zohledňovat povahu zpracování a být mu nápomocen při splnění správcovy povinnosti reagovat na žádosti o výkon práv subjektů údajů. Zpracovatel musí být správci nápomocen rovněž při hlášení bezpečnostních incidentů, při zpracování analýzy DPIA a při předchozích konzultacích s dozorovým úřadem. Smlouva musí zpracovateli ukládat povinnost vymazat v souladu s rozhodnutím správce všechny osobní údaje nebo je vrátit správci po ukončení poskytování služeb spojených se zpracováním. Důležitou povinností zpracovatele je rovněž závazek informovat správce o všech okolnostech nutných k ověření souladu činnosti zpracovatele s požadavky smlouvy a povinnost poskytnout součinnost k provádění auditů nebo inspekcí správcem nebo jím pověřenou osobou.

Kromě výše uvedených náležitostí je vhodné ve smlouvě popsat konkrétní mechanismus hlášení bezpečnostních incidentů. Povinnost hlásit bezpečnostní incident správci ukládá zpracovateli čl. 33 odst. 2 GDPR. Přesto je účelné ve smlouvě tuto povinnost zpracovateli připomenout a současně popsat přesný mechanismus řešení vzniklé situace.

Jednotlivé povinnosti zpracovatele mohou být zajištěny smluvní pokutou. GDPR smluvní pokuty mezi správcem a zpracovatelem výslovně neupravuje. Záleží tedy na rozhodnutí správce, zda splnění některých povinností zpracovatelem touto formou zajistí.

Na co přesně si dát při uzavírání zpracovatelských smluv pozor? Za sjednání zpracovatelské smlouvy odpovídá správce. Z Nařízení nevyplývá povinnost zpracovatele předkládat návrh zpracovatelské smlouvy nebo dodatku. Správce nemůže předávat osobní údaje zpracovateli, se kterým nemá smluvní vztah reflektující všechny požadavky čl. 28 Nařízení. Správce by měl sám iniciovat uzavření zpracovatelské smlouvy, v případě předložení návrhu zpracovatelem je na místě zvýšená obezřetnost. V praxi je možné se setkat se zpracovateli, kteří iniciativně předložili správci jakožto svému klientovi návrh zpracovatelského dodatku zcela neodpovídající požadavkům Nařízení (obsahující například nepřesné formulace povinností zpracovatele nebo neúplný výčet jeho povinností) a spokojený správce, který chtěl mít GDPR „vyřešené“, takový dodatek bez dalšího posuzování akceptoval. Takto chybně sjednaný dodatek pak jde k tíží správce, který dostatečně nezajistil splnění povinnosti ke sjednání zpracovatelské smlouvy obsahující všechny povinné náležitosti. Běžnou chybou je rovněž nepřesná formulace jednotlivých povinností zpracovatele. Věta „Zpracovatel se zavazuje poskytnout správci veškerou potřebnou součinnost…“ nenahrazuje přesný výčet povinností správce, jak požaduje Nařízení v čl. 28 odst. 3. Pokud už se smluvní strany rozhodnou neuvádět ve smlouvě přesný výčet povinností zpracovatele podle Nařízení, měla by smlouva obsahovat přinejmenším formulaci v tomto nebo obdobném znění: „Zpracovatel se výslovně zavazuje, že splní všechny povinnosti vyjmenované v čl. 28 odst. 3 Nařízení.“ Obecné formulace o poskytnutí veškeré součinnosti ze strany zpracovatele nemohou nahradit přesné pojmenování jeho povinností nebo výslovný odkaz na citovaný článek Nařízení.

S ohledem na výše uvedené by měli být správci osobních údajů iniciativní a předkládat vlastní návrhy zpracovatelských dodatků nebo smluv. V případě předložení návrhu samotným zpracovatelem je potřeba ověřit plný soulad s požadavky popsanými v čl. 28 GDPR. V případě, že zpracovatel nereaguje na výzvy k součinnosti k uzavření zpracovatelského dodatku nebo smlouvy, měl by správce zvážit ukončení spolupráce.

Zdroj citace: Mgr. Jan Mandát epravo.cz

Od |5. října 2018|

S výběrem střední školy a budoucího povolání pomohou opět Prezentace středních škol a zaměstnavatelů

HRADEC KRÁLOVÉ | Během října a listopadu 2018 se postupně ve všech bývalých okresních městech Královéhradeckého kraje uskuteční akce, která je určena zejména žákům osmých a devátých tříd základních škol a jejich rodičům. Inspirativní Prezentaci středních škol a zaměstnavatelů organizuje už čtvrtým rokem Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje společně s Královéhradeckým krajem. Akce se koná pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána. Již tradičním partnerem se stal Úřad práce ČR. „Volba toho správného oboru studia, který bude odpovídat nadání a zájmu mladého člověka a bude zároveň i dobrým základem pro jeho úspěšné profesní uplatnění, je nesmírně důležitým životním krokem,“ říká Radek Zelenka, ředitel KHK KHK, a pokračuje: „Jsme si vědomi toho, že k dobrému rozhodnutí člověk potřebuje dostatek kvalitních informací. Proto už počtvrté připravujeme tuto přehlídku, kde širokou nabídku středních škol a perspektivních zaměstnavatelů především z našeho regionu představíme mladým lidem i jejich rodičům na jednom místě. Prezentace proběhne opět vždy v pátek a v sobotu, postupně v Rychnově nad Kněžnou 5. a 6. 10., v Trutnově 12. a 13. 10., v Jičíně 19. a 20. 10., v Náchodě 9. a 10. 11. a v Hradci Králové 16. a 17. 11.“


 
Návštěvnost přehlídky i počet vystavovatelů byly už v minulých ročnících důkazem smysluplnosti akce. Loňský rok se přehlídky zúčastnilo téměř 25 tisíc návštěvníků a svou nabídku zde prezentovalo 179 vystavovatelů. „Propojování podnikatelské sféry se vzdělávacími institucemi je jednou z činností Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje a při podzimní přehlídce můžeme reálný přínos této spolupráce ukázat i návštěvníkům,“ vysvětluje Radek Zelenka a dodává: „Řada zaměstnavatelů nabízí spolupracující škole např. praktickou výuku studentů, finančně i odborně pomáhá s vybavováním učeben, na oplátku pak získává kvalitně připravené zaměstnance. Student má často již v průběhu studia jistotu, že po ukončení vzdělávání získá v některé ze spolupracujících firem uplatnění.“

Aktivní vzájemnou spolupráci zaměstnavatelů a středních škol organizátoři vyzdvihnou tradičním předáváním ocenění Firma škole a Škola firmě, a to při závěrečné výstavě v Hradci Králové. Součástí doprovodného programu je i soutěž „T-PROFI“ – Talenty pro firmy, jejímž účelem je podpora zájmu mladých lidí o dnes velmi perspektivní technické obory. V sestavování polytechnické stavebnice budou soutěžit smíšené týmy složené z žáků základní školy, studentů střední školy a zástupce zaměstnavatele.

„Vystavující školy i zaměstnavatelé kladou důraz na to, aby jejich prezentace byla maximálně vypovídající a pro přítomné lákavá,“ popisuje Radek Zelenka. „Návštěvníci mají možnost při osobním setkání získat aktuální informace a propagační materiály. U některých vystavovatelů se mohou návštěvníci seznámit i s krátkou ukázkou jejich činnosti,“ uzavírá Radek Zelenka. Více informací najdete na www.vybiramstredni.cz.

Od |27. září 2018|

Od 1. července 2018 platí nová pravidla pro poskytování bezplatné právní pomoci

Bezplatná právní pomoc by měla být nyní dostupnější. Zatímco doposud byla bezplatná právní pomoc poskytována obvykle v maximální délce 15 minut, od 1. července se může jednat až o 120 minut ročně.
Bezplatná právní pomoc je určena těm, kdo si služby advokáta nemohou z finančních důvodů dovolit. Tuto skutečnost však musí prokázat. Bezplatné právní služby poskytují advokáti sdružení v České advokátní komoře (ČAK). Bezplatnou právní pomoc lze využít v případě krátké informativní porady. Ta neslouží k vyřešení konkrétního problému, ale poskytne rady a doporučení, kam se lze obrátit a jak danou věc nejlépe vyřešit.

Bezplatnou právní pomoc lze využít také ve složitějších otázkách, jako je zahájení správního či soudního řízení, řízení před Ústavním soudem, anebo v jeho průběhu. Je také určená cizincům v zařízeních pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku. Nová úprava se nedotkla právního zastoupení před obecnými soudy, které upravují příslušné soudní procesní předpisy (občanský soudní řád, soudní řád správní a trestní řád).

Jak postupovat v případě krátké informativní porady:

  • V případě, že si žadatel nemůže dovolit zaplatit advokáta ze svého, může požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta.
  • Průměrný měsíční příjem žadatele za posledních 6 měsíců (před podáním žádosti) nesmí být vyšší než trojnásobek životního minima (žadatele nebo všech osob, s nimiž žije a společně hradí náklady na živobytí).
  • Nesmí být již zastoupený/á jiným advokátem nebo zástupcem.
  • Žádost se podává pouze na předepsaném formuláři (zde), nebo na pobočce v Brně.
  • Žadatel musí ČAK uhradit poplatek ve výši 100 Kč – bezhotovostně či poštovní poukázkou. (*Výjimky z poplatku jsou uvedeny níže.)
  • ČAK advokáta určí bez zbytečného odkladu.
  • Minimální délka jedné porady je 30 minut.
  • Maximálně 120 minut za jeden kalendářní rok.

Pomoc advokáta ve složitější věci: zahájení správního či soudního řízení, řízení před Ústavním soudem, anebo v průběhu takového řízení:

  • V případě, že si žadatel nemůže dovolit zaplatit advokáta ze svého, může požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta.
  • Žádost se podává pouze na předepsaném formuláři (pro fyzickou osobu nebo právnickou osobu), nebo na pobočce v Brně.
  • Komora určí advokáta, kterého zaplatí stát, osobám nemajetným, bez pravidelných příjmů nebo s příjmem na hranici životního minima, přičemž jsou zohledňována další kritéria, například objektivní omezení možnosti žadatele dosahovat vyšších příjmů (osoby se zdravotním postižením, osoby ve starobním důchodu apod.).
  • Posuzují se celkové příjmy žadatele a všech dalších osob žijících s ním ve společné domácnosti. Dále se zohledňuje například vyživovací povinnost žadatele, upotřebitelný majetek, tj. objektivní omezení získat ze svého majetku příjem apod.
  • Příjmy se opět dokládají za posledních 6 měsíců (před podáním žádosti) – není zde ale hranice trojnásobku životního minima.
  • Žadatel nesmí být zastoupený/á jiným advokátem nebo zástupcem.
  • V případě žádosti o advokáta pro jiné řízení než před správním orgánem či Ústavním soudem je navíc třeba doložit, že žadatele alespoň dva oslovení advokáti odmítli.
  • ČAK advokáta určí bez zbytečného odkladu.
  • Pokud ČAK určí advokáta, v rozhodnutí vymezí, v jaké věci a v jakém rozsahu advokát poskytne své služby a případně další podmínky.
  • ČAK žádosti nevyhoví v případě zneužití práva či zjevně bezdůvodné žádosti.
  • Žadatel je povinen informovat ČAK bez zbytečného odkladu o změně ekonomické situace.
  • ČAK určení advokáta zruší, pokud zjistí, že ekonomická situace žadatele neodůvodňovala nebo nově neodůvodňuje bezplatné poskytování právní pomoci na náklady státu – advokáta pak platí žadatel.

Cizinec, který se nachází v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku:

  • Ředitel zařízení nebo střediska může podat ČAK podnět, aby ta určila advokáta.
  • Určený advokát přijede do zařízení a bude k dispozici všem, kdo potřebují právní radu.
  • Komora na základě podnětu přihlédne i k jazykové vybavenosti určeného advokáta.

Další informace o bezplatné právní pomoci

Leták ombudsmana k právní pomoci:

Česká advokátní komora:

https://www.cak.cz/

Vyhledávač advokátů:

http://vyhledavac.cak.cz/

Formuláře pro podání žádosti o advokáta:

https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=19163

* Povinnost uhradit poplatek se nevztahuje na držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoby mladší 15 let, osoby pobírající příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) anebo IV (úplná závislost), osoby pečující o osoby pobírající příspěvek na péči ve stupni III anebo IV, osoby pobírající dávky v hmotné nouzi nebo cizince umístěné v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku. Skutečnost, že se na žadatele vztahuje osvobození z poplatkové povinnosti, musí žadatel doložit.

Zdroj citace: Kancelář veřejného ochránce práv

Od |21. září 2018|

Kdo dodržuje zákony, je v Česku za hlupáka, zlobí se podnikatelé

Dopad zákonů, které měly zkultivovat podnikatelské prostředí v Česku, zůstává podle firem omezený kvůli tomu, že stát toleruje jejich rozsáhlé porušování nebo obcházení. Ať už se to týká zákazu billboardů, elektronické evidence tržeb nebo zákazu kouření v restauracích.

Dodržování zákonů je pro firmy v České republice dlouhodobá konkurenční nevýhoda. Stát totiž podle místních podnikatelů toleruje plošné porušování zákonů, aniž by zakročil. Firmy, které si s dodržováním pravidel nedělají starosti, tak mají větší zisky a vysmívají svým konkurentům, kteří se řídí schválenou legislativou.

Stačí se podívat na to, jak se firmy vyrovnaly se zákony schválenými v předchozím období. Od loňského září například platí v Česku zákaz billboardů u dálnic a silnic. Jen minimum poctivých firem přitom reklamní plochy odstranilo, další provozovatelé je jen překryly státními vlajkami a tváří se, že zákon neporušují. Ministerstvo dopravy tomu jen přihlíží.

Podobně někteří podnikatelé obcházejí zákon o zákazu kouření v restauracích. Zřídili si „soukromé kluby“, kde se nejen kouří, ale navíc ani neregistrují tržby v rámci EET. Často fungují přes ulici naproti restauraci, která zákaz poctivě dodržuje. Ministerstvo zdravotnictví tyto prohřešky neřeší.

Šedá ekonomika vítězí

Právě elektronická evidence tržeb je pak pro podnikatele dalším zklamáním. Obchodníci, kteří se placení daní dlouhodobě vyhýbali a na které zákon především mířil, totiž ani nyní účtenky zákazníkům nevydávají. Na současnou situaci si nejvíce stěžují sami obchodníci. „Jednoznačně vítězila a mnohde bohužel nadále vítězí šedá ekonomika nad poctivými podnikateli, kteří nežijí na úkor občanů, řádně platících daně, ale sami dodržují základní etická pravidla pro podnikání,“ upozorňuje Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

Od zavedení EET si podle něj asociace slibovala narovnání situace na trhu, který dlouhodobě deformují především prodejci na tržnicích, kteří kromě prodeje padělaného zboží rovněž ve velké míře neodvádějí daně. „Vadí nám volání po ‚tolerantnějším přístupu‘ při hodnocení takových prohřešků. Pokud teď podnikatelská veřejnost a stát ustoupí tlaku populistických organizací, které se zviditelňují na úkor poctivých podnikatelů, nebude to v budoucnu dobré pro nikoho,“ dodává Zdeněk Juračka. Podle něj by ministerstvo financí mělo dodržování EET vymáhat účinněji.

Nedůslednost kontrol a vlažný přístup státu k vymáhání zákonů je podle něj z části způsobený také populismem tuzemských politických stran.
„Do dnešního dne čekám na odpověď na otevřený dopis, adresovaný šéfovi jedné známé pravicové strany s žádostí, aby mně a podnikatelské veřejnosti vysvětlil rozpor mezi tím, co hlásá a tím, co činí. Na jednou stranu totiž dle vlastních vyjádření vehementně podporuje malé a střední podnikání, na stranu druhou vystupuje zásadně proti EET, přestože organizace jako Hospodářská komora, zaměstnavatelské svazy, naše asociace a další EET plně podpořily a dále je hájí. Co tedy vlastně tato strana podporuje?“ ptá se Zdeněk Juračka.

Politici schvalují děravé zákony

Za obcházením zákonů je podle podnikatelů také nekvalitní legislativa. V takovém případě není podle zástupců firem možné vinit jen živnostníka, který našel skulinu, jak se plnění povinností vyhnout. „Není to chyba jeho, ale toho, kdo zákon připravoval, protože zjevně nemyslel na všechny varianty, které mohou nastat,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.

Podle právníků by přitom stát měl dodržování zákonů vymáhat, protože jen tak může zajistit dodržování principu rovnosti v soukromoprávních vztazích a tím uskutečňovat ekonomické zájmy jednotlivých účastníků trhu. „Tím zároveň fakticky umožňuje svobodu podnikání, kterou zaručuje Listina základních práv a svobod,“ upozorňuje Libor Kyncl, právník Havel & Partners a odborný asistent Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Tento přístup má podle něj oporu také v rozsudku Soudního dvora EU z 9. prosince 1997 ve věci C 265/95, Komise vs. Francie, který rozhodl, že „členský stát (EU) je povinen přijmout veškerá opatření k zajištění působnosti a účinnosti práva … za účelem náležitého provádění tohoto práva v zájmu všech hospodářských subjektů“.

Stát musí reagovat, upozorňují právníci

Kromě tuzemské legislativy by tak mělo být pro české úřady závazné i toto rozhodnutí evropského soudu. „Stát je opravdu povinen reagovat tak, aby co možná nejvíce omezil deformaci podnikatelského prostředí a vytváření neoprávněných konkurenčních výhod pro některé subjekty nerespektováním vnitrostátních předpisů na vnitřním trhu EU. Pokud tak dlouhodobě nečiní, může tím porušovat právo Evropské unie,“ konstatuje Libor Kyncl.

Dlouhodobým tolerováním porušování nebo obcházení zákonů tak podle něj stát neplní jednu ze svých důležitých funkcí. „Stát nejenže by měl, ale dokonce musí reagovat na protiprávní činnost. Pokud se jedná nikoli o protiprávní činnost, ale o obcházení zákona, je povinen reagovat také, podle takzvané doktríny zákazu zneužití práva. A pak je nutno každou situaci posoudit takzvaně case by case, tedy případ od případu,“ dodává Libor Kyncl.

I v případě, že stát začne konkrétní problém trvající řadu let řešit, není cesta k nápravě krátká. „Vždy platí, že tento dojem je vyvoláván dlouhodobě a jednorázovými novelizacemi zákonů, evropského či českého právního systému se upraví nikoli hned, ale až s odstupem řady let,“ podotýká Libor Kyncl.

Generační výměna

Ke zlepšení situace s vymahatelností práva v Česku bude podle podnikatelů docházet také v souvislosti s generační výměnou. „Byl jsem na besedě s jedním americkým filosofem a podnikatelem, který tvrdil, že změna myšlení lidí po stránce vnímání práva a jeho respektování trvala v Americe cca tři generace. A v tom je ten problém. Když do toho dosadím ještě českého člověka, prolezlého švejkovinou a nerespektováním prakticky ničeho, tak jsme doma,“ poukazuje Zdeněk Juračka.

Často je pocit nefungujícího právního prostředí způsobený délkou procesů v Česku a tím, jak dlouho trvá, než se postižení dovolají spravedlnosti. „Vymahatelnost práva u nás existuje, vše se ale bohužel neskutečně táhne. Pomalost potom nahrává různým spekulantům,“ říká Karel Havlíček.

Příkladem podle něj může být kauza bývalých dealerů Hyundai. „Ti byli trvale šikanováni importérem, tedy korporací. Ta jim dodnes dluží desítky milionů korun. Vyhráli jsme všechny soudy, ale protahováním soudních stání, nekonečným odvoláváním a cíleným prodlužováním sporu se ani po čtyřech letech prodejci nedočkali částek, které jim korporace dluží,“ upozorňuje Karel Havlíček na případ, který AMSP koordinuje.

Souhlasí s tím, že Hyundai má jako poražený právo bránit se všemi prostředky, ale malé firmy pak podle něj oprávněně cítí protahování případu jako křivdu. „Vše děláme hrozně pomalu, jdeme na to hrozně komplikovaně, právně dokonale, ale zapomínáme na kupecké počty. Ctíme více paragrafy, než selský rozum a ještě se vzájemně přesvědčujeme, že to tak je vlastně správně. To není normální. Proto klesá důvěra v soudy,“ konstatuje Karel Havlíček.

Podnikatelům rovněž vadí, že některé poradenské firmy radí firmám ne to, jak zákony v určité oblasti dodržovat, ale naopak, jak se jejich plnění vyhýbat. „Byl jsem pozván jako šéf asociace na besedu renomovaných právníků s podnikatelskou veřejností. K mému zděšení jsem zjistil, že tito právníci učí a nabádají přítomné podnikatele jak se bezproblémově vyhnout platnosti nepříjemného zákona, než aby jednali v jeho smyslu. Musel jsem se z tohoto sezení omluvit s konstatováním, že jsem si zřejmě spletl dveře,“ upozorňuje Zdeněk Juračka.

Dlouhý stín divokých devadesátých let

Odborníci na druhou stranu upozorňují, že ne ve všech případech, kdy má podnikatelská veřejnost dojem, že je vymahatelnost práva špatná, tomu tak skutečně je. „Před rokem 2000 byla vymahatelnost práva opravdu hodnocena jako výrazně nižší v porovnání s dnešním datem,“ upozorňuje Libor Kyncl. Nálepky, kterou právní oblast v ekonomické sféře získala v divokých devadesátých letech, se však mnohdy obtížně zbavuje.

„V některých situacích se opravdu jedná o skutečný stav a právo skutečně je v daném úseku obtížně vymahatelné, podnikatelé respektující pravidla mohou být dočasně znevýhodněni před podnikateli porušujícími své povinnosti. Avšak mohou proti nim uplatňovat nároky z nekalé soutěže,“ konstatuje Libor Kyncl.

„V dalších případech se naproti tomu jedná pouze o nesprávný dojem veřejnosti a ve skutečnosti jsou práva na daném úseku vymahatelná bez větších obtíží, pouze tato informace nebyla dosud dostatečně srozumitelně prezentována veřejnosti veřejnou správou a veřejná správa nevyužila všech svých možností,“ zdůrazňuje Libor Kyncl.
Veřejnost se podle něj mnohdy orientuje podle situace v právním systému před rokem 2000 a například kupónová privatizace pro mnoho lidí dodnes ovlivňuje jejich vnímání současného kapitálového trhu v Česku, přestože již dávno funguje na jiných základech.

Zdroj citace: Dalibor Dostál bussinesinfo.cz

Od |14. září 2018|

Výzva k zaslání nominace na ocenění Škola firmě 2018

Vážené dámy, vážení pánové,

Královéhradecký kraj a Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje organizují v letošním roce čtvrtý ročník ocenění Škola firmě.

  • Cílem této akce je přispět k podpoře spolupráce středních škol a firem v kraji a touto formou školám poskytujícím kvalitní přípravu žáků poděkovat.
  • Střední školu nominují zaměstnavatelé. Největší důraz je kladen na uplatnitelnost absolventů navržené školy v praxi.

Dovolujeme si Vás požádat o nominaci Vámi vybrané střední školy v Královéhradeckém kraji, se kterou máte nejlepší zkušenosti.

Návrh na nominaci se podává na formuláři nominačního listu Škola firmě ZDE

Každá firma může nominovat pouze jednu školu!

Nominaci je možné zaslat do 1. 10. 2018!

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ocenění se uskuteční dne 16. 11. 2018 v rámci akce Prezentace středních škol a zaměstnavatelů 2018

Oceněné školy roku 2016 a 2017 – tyto školy nelze nominovat v letošním ročníku (Ocenění může být uděleno opakovaně nejdříve po uplynutí 2 let)

  • Střední škola oděvní, služeb a ekonomiky, Červený Kostelec, 17. Listopadu 1197
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Rychnov nad Kněžnou, U Stadionu 1166
  • Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, trutnov, Procházkova 303
  • Česká lesnická akademie Trutnov – střední škola a vyšší odborná škola
  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Volanovská 243, Trutnov
  • Střední škola řemeslná, Jaroměř
  • Střední škola zemědělská a ekologická a střední odborné učiliště chladící a klimatizační techniky, Kostelec nad Orlicí
  • Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové

Podrobnosti k oceňování škol naleznete na Škola firmě.

Předem děkujeme za Váš čas věnovaný vyplnění nominačního listu.

Tým Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje.

Od |7. září 2018|

Jak snížit náklady při obchodování v cizině? Do konce září žádejte o vrácení DPH

Daň z přidané hodnoty zaplacenou v členských státech EU mohou tuzemští plátci získat zpět. Mají ale nejvyšší čas, žádost o vrácení daně musejí podat do 30. září 2018.

DPH, již uhradí v jiném členském státě EU, nemohou zástupci tuzemských firem uplatnit v českém přiznání. O daň přesto nemusejí přijít. Kromě členských států osmadvacítky vracejí českým firmám DPH u vybraných položek například i Kanada nebo Norsko.

Nárok na vrácení má každá česká firma, která není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrována, nemá zde sídlo ani pobočku a trvale zde nepodniká. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.

Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například při nákupu benzinu či za ubytování v hotelu) a následně je přiložil k příslušné žádosti.

Částka musí převyšovat hranici 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky vyšší než 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.

Vyrozumění v rumunštině

Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře. Pokud již odeslaná žádost obsahuje chyby, je nutné je opravit, respektive podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS.

Pozor! Před podáním žádosti je nutné se do elektronického systému vracení DPH registrovat, což trvá až 15 dní. Neměli byste tedy čekat déle než do poloviny září.

 

Pokud podnikatel platil v určeném období DPH ve více zemích, bude mít s vracením více práce. „Podnikatel nebo firma

podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té které země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Rumunsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v rumunštině a dostanete lei.

Pokud nechcete poněkud komplikovaný postup absolvovat sami, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za 2000 korun u odborníků.

K žádosti patří i zaručený elektronický podpis. Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do patnácti pracovních dnů. O úspěchu podání rozhoduje cizí stát, a to zhruba do tří měsíců. DPH by vám tedy měli vrátit nejpozději do konce roku.

„Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR.

Žadatel musí být

  • registrovaný jako plátce DPH v ČR
  • neuskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočetmá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku
  • má zaručený elektronický podpis

Komu se žádost vyplatí?

„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase DPH zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně TaxVision.

Každá země má přitom vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů. Jiné (Německo či Rakousko) požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.

Žádost se podává jednou ročně. Pokud je ale částka nárokované daně vyšší než 400 eur, lze ji podávat také v průběhu roku, a to jednou za čtvrtletí.

Zejména menší firmy mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení všeobecně moc nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.

Zdroj citace: Jakub Procházka www.businessinfo.cz

Od |29. srpna 2018|

Jste daňovým rezidentem? Jak danit, máte-li příjmy z ciziny

Patříte mezi české daňové rezidenty, nebo máte daňový domicil v jiné zemi? Rozdělení je pro plátce daně z příjmů zásadní. Určuje totiž, jaké příjmy a za jakých okolností musí v Česku i v zahraničí zdaňovat.

Plátce, který v Česku trvale žije, je daňovým rezidentem. Definice ze zákona zní tak, že zde poplatník musí mít bydliště pro daňové účely (respektive „stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se zde zdržovat“).

Nemusí jít přitom jen o byt či dům, jehož jste majitelem, ale třeba i bydlení v pronájmu. Pokud má poplatník stálé bydlení ve dvou či více zemích, rozhoduje o tom, zda je tuzemským rezidentem to, jak dlouho v Česku pobývá. Konkrétně to musí být nadpoloviční většina dnů – tj. minimálně 183 dní – v kalendářním roce.

Zmíněná pravidla platí u fyzických osob. U firem je klíčové, kde má společnost sídlo respektive, v jaké zemi působí její vedení.

Výjimka potvrzující pravidlo

Pokud jste v ČR pobývali méně než 183 dní, ale měli jste zde po část roku trvalé bydliště, můžete být považováni za daňového rezidenta také jen část roku (zdaňovacího období), a to za dobu, kdy naplníte kritérium stálého pobytu.

Do hry ale vstupují také dvoustranné vztahy ČR s jednotlivými státy. S více než osmdesáti zeměmi světa má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Rozdíly při určování daňové rezidence jsou u těchto států oproti ostatním zemím minimální, nicméně o tom, kdo je a kdo není daňový rezident, rozhodují kritéria uvedená v konkrétním článku příslušné smlouvy.

Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ: Kritéria pro daňovou rezidenci

  • stálý byt (jakákoliv forma bydlení, důležitý je úmysl trvale se zde zdržovat
  • středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
  • obvyklé zdržování se
  • státní občanství
  • jiná vzájemná dohoda mezi smluvními státy

Seznam zemí, s nimiž má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Práva a povinnosti rezidenta

Obecně platí, že jako český rezident máte neomezenou daňovou povinnost. Jinými slovy: musíte doma v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré své příjmy, a to tuzemské i celosvětové. Ve státě, kde poplatník nebydlí a jen pracuje, zdaní pouze to, co si vydělal na místě.

Zejména v příhraničních oblastech je běžné, že Češi vyrážejí za lépe placenou prací například do Německa či Rakouska. Kde tedy nakonec odvedou daně z příjmů? Ten, kdo v Česku žije, ale za prací denně dojíždí například do Bavorska, bude u západních sousedů danit každoročně výdělky z Německa a v České republice všechny své příjmy – tedy nejen z práce za hranicemi, ale i případné přivýdělky (za pronájem, příležitostné práce) v tuzemsku.

Práci v cizině ale odvede jednu, proč tedy platit daně dvakrát? Právě na tuto potenciální nepříjemnost mysleli autoři smluv o zamezení dvojího zdanění, které má Česko uzavřeny s většinou evropských zemí a také významnějšími mimoevropskými ekonomikami.

Jak nedanit dvakrát?

Právě SZDZ brání tomu, abyste ze svého příjmu odváděli daně vícekrát (v zemi, kde jste si peníze vydělali, a v zemi, kde máte daňový domicil). Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění vylučuje.

Existují i dohody, které a priori určují, že se příjmy daní pouze v jednom státě a ve druhém se neodvádějí za žádných okolností (viz níže).

V případě konkrétní země proto doporučujeme poradit se s daňovým expertem, nebo si sami pečlivě prostudovat text dohody, které má Česko s touto zemí podepsánu

Nejčastěji se používají dvě metody, vylučující dvojí zdanění:

  • Metoda vynětí příjmů s výhradou progrese
  • Metoda prostého zápočtu daně

Metoda prostého zápočtu je novější. Se starší metodou vynětí příjmu se můžete potkat u smluv, které uzavřelo ještě socialistické Československo před více než třiceti lety – nejčastěji v 80. letech.

Jednodušší a efektivnější metoda prostého zápočtu znamená, že se porovná daň z příjmu, která byla zaplacena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR. Pokud je daň zaplacená v zemi, kde si vyděláváte na chleba, nižší, rozdíl doplatíte na daních v Česku. Pokud je vyšší, žádnou další dávku už českému státu odvádět nemusíte.

Vynětí příjmů s výhradou progrese je složitější. Příjmy ze zahraničí se v tomto případě do základu daně nezahrnují. Pro výpočet daně se „použije sazba daně z daňového pásma, která odpovídá souhrnu všech vašich příjmů z celého světa“. Tato metoda je však oproti první zmíněné odlišná pouze v situaci, kdy daný stát uplatňuje progresivní způsob zdanění.

V Česku ale progresivní zdanění neexistuje (s výjimkou solidární daně), takže se de facto postupuje stejně jako u prostého zápočtu.

Příklad

Pan Novák pracuje ve sklářské firmě v Bavorsku a ročně si vydělá 20 000 eur (cca 515 tisíc korun). Sazba daně z příjmů je v Německu u takto vysokého výdělku přes 27 procent. V Německu je výrazné progresivní zdanění (u ročního příjmu 13469 eur je sazba daně 24 %, a při každém zvýšení daňového základu o tisíc eur se daň zvýší o 0,46 %) Pan Novák tedy platí o zhruba dvanáct procentních bodů vyšší daň, než by ze stejného výdělku odvedl v Česku (kde je sazba 15 procent). V ČR už tedy žádnou daň doplácet nebude.

Špatnou zprávu má finanční správa pro ty, kteří pracují v zemích, jež SZDZ s Českem uzavřenu nemají. Příjmy, kterých tito lidé dosáhli v jiném státě, se zde nejdříve zdaní podle místních pravidel. Poté ale musí být daň znovu zaplacena v Česku. Jedinou útěchou může být fakt, že se plátcům v českém přiznání základ sníží o daň, jíž v zahraničí odvedli.

Jak jsou na tom daňoví nerezidenti

Daňoví nerezidenti logicky do české státní kasy odvádějí jen daně z toho, co si na našem území vydělali. Jde o příjmy, které jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů.

Jste-li rezidentem státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, je možné, že tyto příjmy budete danit nižší sazbou daně, což ovšem záleží na konkrétním znění smlouvy.

Právo zdanění

Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění definují příjmy a určují, kterému státu náleží právo zdanění. U konkrétního druhu příjmů může být smlouvou stanoveno, že se takové příjmy zdaňují pouze (výhradně) v jednom ze smluvních států. Pak druhý stát takový příjem vůbec nezdaňuje a ani se v tomto druhém státě tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání poplatníka.

Častěji se však konkrétní příjmy v souladu se smlouvou zdaňují v obou státech – ve státě rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti a ve státě zdroje příjmů z titulu příjmů ze zdrojů na daném území. Pak platí, že stát rezidence přihlédne ke zdanění ve státě zdroje, tzn., že ve státě rezidence daňového subjektu dojde k vyloučení dvojího zdanění v souladu s příslušnou smlouvou a vnitrostátní úpravou.

Zdroj: GFŘ

Zdroj citace: www.businessinfo.cz/

Od |24. srpna 2018|

V červenci zbankrotovalo nejméně podnikatelů za pět let

Bankrotů fyzických osob bylo letos v červenci nejméně od července 2013. Podle zástupců CRIF – Czech Credit Bureau má na klesající počet bankrotů vliv dobrá kondice české ekonomiky.

V červenci 2018 bylo vyhlášeno 60 bankrotů obchodních společností, 377 bankrotů podnikatelů a 962 osobních bankrotů. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Čísla z prvního prázdninového měsíce byla obdobná jako v červnu, výjimku představují právě podnikající fyzické osoby. Zbankrotovalo jich o 108 méně a vůbec nejméně za uplynulých pět let. Počet návrhů na bankrot FOP se v červenci snížil o sedmnáct. Šlo tak o druhý nejnižší měsíční počet návrhů v tomto roce.

„Ekonomická situace je pro drobné podnikatele příznivá již delší dobu. Díky dlouhodobě rostoucí ekonomice, zvyšujícím se platům a téměř plné zaměstnanosti roste poptávka po jejich službách jak z řad firem, tak z řad obyvatel. Právě to má vliv na pokles počtu bankrotů fyzických osob podnikatelů i na celkový počet lidí, kteří své podnikání ukončí,“ vysvětluje analytička CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Příznivý vývoj dokazují i roční statistiky

Za uplynulý rok bylo vyhlášeno 711 úpadků obchodních společností, což je o 110 (13 procent) méně než v předchozím období. Zároveň zbankrotovalo 5 646 fyzických osob podnikatelů. I toto číslo je 1 062 (16 procent) nižší než v období 2016 – 2017.

V červenci 2018 bylo nejvíce úpadků obchodních společností vyhlášeno v obchodu (15), průmyslu (13) a ve službách převážně pro podniky (10 bankrotů). Pouze jedna firma zbankrotovala v zemědělství a dva ve stavebnictví.

Z pohledu jednotlivých krajů se celkový počet úpadků firem v období posledních 12 měsíců zvýšil pouze v Plzeňském kraji, a to o 57 %. V Pardubickém a Olomouckém kraji počet bankrotů obchodních společností meziročně stagnoval a v ostatních krajích se snížil. K největšímu poklesu došlo v Libereckém kraji (-57 %) a na Vysočině (-47 %).

Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v uplynulých 12 měsících vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (719), v Ústeckém kraji (680) a ve Středních Čechách (677 bankrotů). Nejméně naopak na Vysočině (209), na Zlínsku (213) a v Karlovarském kraji (222 bankrotů).

Z pohledu počtu bankrotů na 10 tisíc registrovaných podnikatelů na tom byl v uplynulých 12 měsících nejhůře Ústecký kraj s 49,5 úpadky na 10 tisíc FOP, s odstupem následovaný Karlovarským krajem s 37,9 bankrotu. Naopak v Praze bylo v uplynulých 12 měsících vyhlášeno 10,7 bankrotu na 10 tisíc fyzických osob.

Zdroj citace: www.businessinfo.cz

Od |17. srpna 2018|

Mýto CZ

Kontaktní místo: Škroupova 957,  500 02 Hradec Králové 2,  II.p.
Pracovní doba:
Po - Pá od 07:30 do 16:00
přestávka denně od 12:00 do 12:30
Kontakt:
tel.: +420 495 530 569
tel.: +420 495 530 568
email
myto@komora-khk.cz


Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje poskytuje služby v systému Mýta,
tj. v Systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací v České republice, a to zejména:
  • uzavírání dohod s následným placením včetně vydávání OBU jednotek
  • evidence vozidel pro režim placení předem
  • výdej OBU jednotek, jejich personalizace a předplácení mýtného
  • vracení OBU jednotek se současným zabezpečením vrácení záloh a neprojetého mýtného
  • umožnění dodatečného zaplacení mýtného v případě poruchy  systému nebo OBU jednotky
  • zabezpečení výpisu mýtných transakcí
  • příjem hlášení o ztrátě a odcizení OBU jednotek
  • výdej informačních materiálů
  • poskytování poradenství a informací o systému
  • příjem stížností, přání a podnětů uživatelů systému
Podrobné informace a materiály ke stažení o systému Mýta naleznete na www.mytocz.cz.

Certifikáty o původu zboží

Pracovní doba:
Po – Pá od 07:30 do 15:00
přestávka denně od 12:30 do 13:30
Kontaktní osoba:
Lamichová Veronika tel.: +420 495 537 493 lamichova@komora-khk.cz

Certifikát o původu zboží je základním předpokladem pro přiznání jakéhokoli celního zvýhodnění. Tyto doklady jsou určeny podnikatelům v České republice, kteří potřebují prokázat skutečnosti potřebné pro mezinárodní obchod, získat celní zvýhodnění, preference apod. Vystavení tohoto osvědčení vyplývá z dovozních předpisů cílové země nebo z podmínek kontraktu uzavřeného s příjemcem zboží.

Potvrzujeme i doklady obchodní povahy, vystavené na území České republiky (např.obchodní faktury nebo firemní prohlášení).

Bližší informace:
http://www.komora.cz/sluzby/overovani-a-certifikace/certifikaty-o-puvodu-zbozi.aspx

PREZENTACE STŘEDNÍCH ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 2018