PF 2019
Ekonomice se daří, přesto v Česku letos zřejmě zanikne rekordní počet firem
Přestože české hospodářství roste a spotřebitelé jsou optimističtí, napíše pravděpodobně tuzemská ekonomika letos zápis, který by se více hodil do krizových let po roce 2008. Podle odborníků může ale docházet k pozitivnímu pročišťování trhu.
Podnikání v České republice v prvním půlroce ukončilo 5987 kapitálových firem. Jedná se o 5655 společností s ručením omezeným a 332 akciových společností. Vyplývá to z databází společnosti Bisnode, které obsahují detailní informace o všech podnikatelských subjektech v Čechách i na Slovensku. Údaje za první pololetí naznačují, že by letos mohlo zaniknout rekordní množství firem.
„Pokud v druhé polovině roku budou firmy zanikat stejným tempem jako v první polovině, zanikne letos nejvíc firem za posledních sedm let,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že v roce 2017 ukončilo podnikatelské aktivity doposud rekordních 11 526 subjektů.
„Z necelých šesti tisíc společností, které byly v prvních šesti měsících letošního roku vymazány z obchodního rejstříku, jich 78 procent bylo zlikvidováno a ostatní zanikly formou fúze s jiným podnikatelským subjektem nebo jiným způsobem. Podíl firem, které podnikání ukončí likvidací, roste od roku 2015. V roce 2015 se jednalo o 72procentní podíl, zatímco letos to bylo již téměř 79 procent,“ dodala Petra Štěpánová.
Více než polovina firem, které byly v prvním pololetní vymazány z obchodního rejstříku, měla registrované sídlo v Praze. V ostatních krajích ČR podíl zavřených společností na celkovém počtu ani v jednom případě nepřesáhl 10 procent. Z obchodního rejstříku bylo vymazáno nejvíc společností z oblasti pronájmu a správy nemovitostí nebo obchodu.
Očistný proces
Podle ekonomů mohou data na první pohled vypadat paradoxně. „Údaje o počtu zaniklých firem jsou nepochybně velmi zajímavou statistikou, avšak provázanost s hospodářským cyklem není v tomto případě příliš vysoká. V letech 2012 až 2014, tj. v době, kdy se české ekonomice příliš nedařilo, zanikalo méně firem než od roku 2015 až doposud, kdy se naopak české ekonomice velmi dařilo. Jen v roce 2017 zaniklo 11 526 firem, což je více než v letech 2013 a 2014 dohromady,“ konstatuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Ve skutečnosti však mají statistiky svoji logiku. „Celkově platí, že celkový počet vzniklých a zaniklých firem roste s ohledem na vyšší aktivitu v ekonomice. V tom, že v letošním roce pravděpodobně zanikne rekordní počet firem tedy nespatřuji rozpor a podle mě to ani nesvědčí o tom, že by se do ČR blížila hospodářská recese. Důvody vyššího počtu zanikajících firem spatřuji spíše v tom, že dochází k pročištění trhu od neaktivních firem, které sice formálně existují, ale nevykazují žádnou podnikatelskou činnost a neplní informační povinnosti,“ pokračuje Miroslav Novák.
Odborníci upozorňují, že důležitý je především celkově kladný výsledek. „Kompletní obrázek získáme jen porovnáním vývoje počtu zanikajících firem s těmi nově vznikajícími. Počet nově vznikajících firem přitom soustavně narůstá počínaje rokem 2012. Zvláště citelné jsou pak nárůsty počtu nově vznikajících firem počínaje rokem 2014. Pro ekonomiku je zdravé, když firmy průběžně zanikají a ještě ve větším počtu vznikají, což je přesně současná situace,“ zdůrazňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.
Také on vidí za končícími podniky ozdravné čištění trhu. „Zanikání firem je přirozeným procesem, který je v určitě míře žádoucí. Třeba proto, aby ekonomika nebyla plná nefunkčních ‚zombie-firem‘. Takže v poměrně vysokém počtu zanikajících firem nelze nyní spatřovat nic moc negativního,“ dodává Lukáš Kovanda.
Optimismus průmyslu i spotřebitelů
Údaje z konce října potvrzují, že by zánik firem neměl předznamenávat pro českou ekonomiku žádný negativní zlom. „Ekonomická důvěra v říjnu mírně vzrostla ze záříjových 15,2 bodů na 15,4 bodů. Důvodem je především větší optimismus spotřebitelů, zatímco podnikatelská důvěra zůstala nezměněná,“ podotýká Monika Junicke, ekonomka Komerční banky.
Důvěra v průmyslu se podle ní mírně zvýšila především díky lepšímu hodnocení poptávky. Nedostatečná poptávka je přitom problémem jen pro 24 procent podniků, což je nejméně od roku 2008. Největší bariérou růstu je stále nedostatek zaměstnanců.
Rovněž důvěra ve stavebnictví se zvýšila. Stavaři ocenili především růst poptávky po stavebních pracích. Vysoká poptávka žene stavební produkci ke dvoucifernému růstu, v průměru stavebnictví letos přidá přes 11 procent.
„Důvěra mezi spotřebiteli vzrostla s tím, jak se snížily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Pravděpodobně se tak v jejich očekávání projevilo již schválené zvýšení důchodů a platů ve státní sféře. Spotřebitelé zůstávají optimističtí i ohledně zaměstnanosti, nebojí se ani zhoršení své finanční situace,“ dodává Monika Junicke.
Dalibor Dostál
Zdroj citace: BusinessInfo.cz
Firma roku Královéhradeckého kraje 2018 – NOMINACE
Vážené podnikatelky, vážení podnikatelé,
Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje, v předchozích letech ve spolupráci s bankou MONETA Money Bank, již několikrát ocenila podnikatele a firmy z Královéhradeckého kraje. Předchozí ročníky byly velmi úspěšné a pro oceněné firmy přínosné, ať už z hlediska prestiže, lepší pozice na trhu práce ale i jako odměna za dlouhodobou poctivou práci. Proto jsme rádi, že i v připravovaném ročníku můžeme pomoci dalším podnikatelům a firmám k úspěchu.
V současnosti probíhají přípravy na ocenění za rok 2018. Dovolujeme si Vás oslovit a požádat o spolupráci při nominacích regionálních firem. Nominovat může kterýkoliv podnikatel, který je příjemcem informačního servisu KHK KHK.
Nominovaným může být kterýkoliv podnikatelský subjekt aktivně působící (minimálně provozovna) na území Královéhradeckého kraje. Nominované firmy jsou rozděleny podle sídla v rámci okresů kraje.
Nominovat lze v těchto kategoriích:
- Fyzická osoba
- Firma do 50 zaměstnanců
- Firma do 250 zaměstnanců
- Firma nad 250 zaměstnanců
- Podnikatelka roku
Nominovat firmy v jednotlivých kategoriích můžete nejpozději do 11. 01. 2019 ZDE:
Prosíme o vyplnění všech povinných i nepovinných údajů, aby nedošlo k záměně a do hodnocení byly zařazeny správné firmy. Není v rozporu s pravidly nominací, aby firma či podnikatel nominoval sám sebe. Taková nominace je samozřejmě hodnotící komisí akceptována.
V případě nejasností kontaktujte pana Františka Molíka, molik@komora-khk.cz nebo na tel: +420 725 016 695.
O dalším průběhu Vás budeme samozřejmě informovat a nominované podnikatele oslovíme pro získání podrobnějších informací.
Děkujeme za spolupráci.
Radek Jakubský
Předseda představenstva KHK KHK
Setkání členů Krajské hospodářské komory v adventním čase s dobročinnou tečkou
Ve čtvrtek 13. prosince 2018 se v sídle Krajské hospodářské komory KHK v Hradci Králové uskutečnilo předvánoční zážitkové setkání členů, zaměstnanců a partnerů komory. Připravený program byl opravdu velmi pestrý, chuťovým buňkám účastníků nabídl mnoho rozmanitých chutí, jejich bránice rozvibroval upřímným smíchem, napětím se jim tajil dech a v neposlední řadě potěšil i jejich srdce, protože jim umožnil bavit se a současně podpořit organizaci, která mnoho dělá zejména pro malé pacienty nemocnic.
Mezi nabízenými kulinářskými zážitky měla ve scénáři večera své místo například degustace zmrzliny a nanuků z Kunětic, vín z nabídky společnosti JIP východočeská a.s., královéhradeckých piv značky Klenot a vítězných produktů soutěže Regionální potravina. V průběhu večera se ochutnávalo a hodnotilo cukroví připravené středními školami z Královéhradeckého kraje, účastníci obdivovali i triky kouzelníka Miloše Malého a trvalou, trochu bláznivou památku na večírek si mohli pořídit ve veselé mobilní fotobudce Cvak Mat. Mimo to vše bylo pro ně po celý večer otevřeno Dobročinné kasino, ve kterém se, jak jeho název naznačoval, nedalo vyhrát, pouze prohrát, zato se zárukou radosti z radosti druhého. Tím druhým nebyl tedy v tomto případě krupiér, nýbrž doktor Arnošt Houska z organizace Zdravotní klaun, potažmo děti v nemocnicích, které Zdravotní klauni pravidelně navštěvují a těmito svými návštěvami velmi zlepšují psychickou pohodu nemocných – „protože smích pomáhá“.
Ruleta, BlackJack a herní automat v Dobročinném kasinu vynesly celkem 25 tisíc korun. Šek s touto pěknou částkou předal v závěru večera předseda představenstva KHK KHK Radek Jakubský právě osobně přítomnému doktoru Arnoštu Houskovi, který je druhou identitou herce Klicperova divadla Petra Vrběckého.
„Děkujeme tímto ještě jednou všem účastníkům setkání za společně příjemně prožitý dílek předvánočního času, a především děkujeme všem, kteří speciální měnu získanou za svůj peněžitý vklad do jackpotu prohráli rádi a s pocitem dobré investice. Tou totiž Zdravotní klaun rozhodně je a pro naši Komoru je ctí, že jsme malým příspěvkem mohli jeho navýsost lidskou činnost podpořit,“ poděkoval předseda představenstva Radek Jakubský.
O Zdravotním klaunovi:
Zdravotní klaun, o. p. s., je nezisková organizace s národní a mezinárodní působností, která již od roku 2001 přináší humor a radost hospitalizovaným dětem i geriatrickým pacientům. Přispívá tím ke zlepšení jejich psychického i celkového zdravotního stavu, a to prostřednictvím návštěv speciálně vyškolených Zdravotních klaunů. V současné době navštěvuje 86 Zdravotních klaunů pravidelně 62 nemocnic, 8 domovů pro seniory a 2 hospice. Zdravotní klaun je partnerem Red Noses International a členem European Federation of Hospital Clown Organizations. Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové působí jako doktor Arnošt Houska pan Petr Vrběcký, který, když zrovna neučí v dramaticko-hudebním souboru či nestojí na jevišti Klicperova divadla v Hradci Králové, roznáší v plášti Zdravotního klauna radost nemocným. V královéhradeckém týmu působí téměř 9 let. Své ukulele rozeznívá u lůžek dětských pacientů, ale i v domovech pro seniory (Humor pro dříve narozené), kam přichází jako „pan Kristián“. Dále se angažuje v programu NOS! (doprovázení malých pacientů před operací) a je koordinátorem programu Koš plný humoru (rozptýlení dospělých onkologických pacientů veselými čtivými dárky).
Firmy ohrožují nebezpečné SPAMy. Obraťte se na policii, radí experti
Do e-mailových schránek podnikatelů začaly chodit desítky podezřelých nabídek. Podle expertů je cílem podvodných mailů přimět adresáty, aby se odhlásili ze zasílání dalších obtěžujících nabídek a dostali se tak na podvodnou stránku.
Léky na chrápání, hadice na zalévání v letních vedrech, zařízení na sledování kanceláře v době nepřítomnosti nebo zázračný přípravek na potenci. Desítky nabídek tohoto charakteru začaly v posledních měsících chodit do e-mailů malých firem a živnostníků.
Mají jedno společné. Na první pohled jsou podezřelé nesmyslností nabízeného zboží a služeb a také množstvím mailů, které podnikatele bombardují. Podle odborníků přitom může jít o velmi nebezpečné zprávy.
„Pokud se daný uživatel na podobné stránce dříve neregistroval, velmi pravděpodobně se jedná o takzvaný phishing. Phishing se v současnosti vyskytuje v různých formách a bývá stále propracovanější, se zaměřením na různé skupiny lidí nebo jednotlivce. V drtivé většině případů lze phishing rozpoznat podle domény, na kterou odkaz v emailu směřuje. Typicky se jedná o doménu neznámou, která nemá nic společného s nabízeným produktem nebo službou,” upozorňuje Michal Merta, odborník na IT bezpečnost společnosti Accenture.
Běžný postup přitom v obraně s těmito SPAMy nepomáhá. Antivirové programy je nezachycují, blokovat odesilatele je neúčinné, protože se falešné adresy odesílatelů střídají velmi rychle.
Blokování odesilatele nestačí
„Existuje velké množství nástrojů, které výrazně pomohou zefektivnit boj proti phishingu. Ať už na úrovni síťové či přímo na koncovém zařízení. Blokování domén odesílatelů je samo o sobě nedostatečné, i když se tato technika stále úspěšně používá v kombinaci s jinými opatřeními. Stejně tak je možno nastavit ochranu proti phishingu ve vašem prohlížeči,“ pokračuje Michal Merta.
Nicméně útočníci jsou podle něj velmi vynalézaví a hledají možnosti jak tyto ochrany obejít. „Nejlepší řešení tudíž je naučit uživatele, jak phishing rozeznat a co dělat v případě kliknutí na podvodný email,“ dodává Michal Merta.
Podezřelé na těchto e-mailech je také to, jak výrazně a okatě nabízejí možnost odhlásit se z příjmání těchto obtěžujících mailů. „E-maily obsahující reklamní sdělení obvykle obsahují možnost odhlášení. Protože ale firmy příliš nestojí o to, aby se lidé odhlašovali z odběru reklamních sdělení, je často možnost ‚odhlásit se‘ až na konci a malým písmem,“ upozorňuje bezpečnostní expert Avastu Ladislav Zezula.
GDPR je na podvodníky krátké
Navíc klasické newslettery mají často i určitou výpovědní lhůtu typu „Změny se projeví do několika dnů”. Příliš snadná možnost odhlášení od obtěžujících mailů proto vypadá podezřele. „Pokud uvedené e-maily obsahují nápadnou možnost se odhlásit, jde pravděpodobně o trik, který má donutit uživatele kliknout na odkaz na podvodnou stránku,“ dodává Ladislav Zezula.
Také podle něj je obrana složitá a zablokovat odesilatele nestačí. „Princip protokolu pro odesílání e-mailů sahá zpět do roku 1981, kdy byla vydána norma RFC 821. Jednou z vlastností normy SMTP pro odesílání e-mailů je fakt, že se nijak nekontroluje adresa odesílatele. Je ji tedy možné snadno zfalšovat, či dokonce generovat automaticky. Proto je blokování spamových e-mailů složité. Jedinou formou je dobrý spam filtr nebo antivirus,“ podotýká Ladislav Zezula.
Firmy a živnostníci si slibovali, že zlepšení v této oblasti přinese nové nařízení o ochraně osobních údajů, které pod zkratkou GDPR platí od letošního května. To mělo omezit zasílání nevyžádané pošty. Na SPAM je však krátké.
Experti: nepodceňujte rizika
„GDPR, stejně jako jakýkoliv jiný předpis nebo zákon, reguluje pouze instituce, které jsou dohledatelné. Jestliže jsou odesílatelé spamu nedohledatelní, tak je obtížné je právně nutit k vymazání e-mailu z databáze. Útočníci navíc cílové adresy vyhledávají na internetu a stahují je z různých volně dostupných datasetů z úniku dat a podobných zdrojů,“ zdůrazňuje Ladislav Zezula.
Podnikatelé by přitom podle expertů v žádném případě neměli riziko podcenit. „GDPR se primárně zabývá zpracováním a ochranou osobních údajů. Odesílatel vždy musí mít explicitní souhlas vlastníka emailu k tomu, aby mohl posílat marketingové materiály. Útočník v drtivé většině takovým souhlasem nedisponuje, a tímto GDPR porušuje. Z technického hlediska je bohužel útočníka těžké vypátrat, někdy i téměř nemožné. Nicméně vždy doporučujeme obrátit se na Policii ČR,“ uzavírá Michal Merta.
Dalibor Dostál
Co je to phishing
Phishing (někdy převáděno do češtiny jako rhybaření) je podvodná technika používaná na Internetu k získávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.) v elektronické komunikaci. K nalákání důvěřivé veřejnosti komunikace předstírá, že pochází z populárních sociálních sítí, aukčních webů, on-line platebních portálů, úřadů státní správy nebo od IT administrátorů. Principem phishingu je rozesílání e-mailových zpráv, které často vyzývají adresáta k zadání osobních údajů na falešnou stránku, jejíž podoba je takřka identická s tou oficiální. Stránka může například napodobovat přihlašovací okno internetového bankovnictví. Uživatel do něj zadá své přihlašovací jméno a heslo. Tím tyto údaje prozradí útočníkům, kteří jsou poté schopni mu z účtu vykrást peníze. Zdroj: Wikipedie
Zdroj citace: www.businessinfo.cz
Povinná evidence skutečných majitelů právnických osob
Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku musí zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.
Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti zbylá ustanovení novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, označovaného někdy také jako AML zákon. Ustanovení vstupující v účinnost uvedla v život tzv. evidenci skutečných majitelů právnických osob, která slouží k evidenci fyzických osob, které mají faktický či právní vliv na právnickou osobu povinnou tyto fyzické osoby do evidence nahlásit. Do evidence mají přístup vybrané orgány státní moci včetně obcí při provádění kontroly v oblasti čerpání dotací, nikoliv však v otázkách spojených s veřejnými zakázkami, jako tomu je na Slovensku.
Právnické osoby vlastněné či zřizované obcí zapíší do evidence skutečných majitelů svého ředitele v případě příspěvkové organizace, jednatele v případě společnosti s ručením omezeným či například představenstvo u akciové společnosti.
Co je evidence skutečných majitelů?
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném od 1. ledna 2018 (dále také jen „rejstříkový zákon“), zřizuje evidenci skutečných majitelů k 1. lednu 2018. V podrobnostech viz § 118b a násl. rejstříkového zákona.
Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Evidence je neveřejná a je vedena rejstříkovými soudy. Evidováni jsou skuteční majitelé (1) právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku podle rejstříkového zákona a skuteční majitelé (2) svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.
Mimo režim veřejných rejstříků podle rejstříkového zákona existuje v ČR ještě 5 dalších rejstříků: (1) rejstřík veřejných výzkumných institucí, (2) rejstřík školských právnických osob, (3) rejstřík registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob, (4) rejstřík honebních společenstev a (5) rejstřík politických stran a politických hnutí. Na všechny právnické osoby zapsané do těchto rejstříků se vztahuje povinnost mít informace o svém skutečném majiteli, nicméně není stanovena povinnost zapisovat tyto údaje o skutečném majiteli do těchto speciálních rejstříků ani do evidence skutečných majitelů.
Je třeba zdůraznit, že evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona. To mimo jiné znamená, že se na ni neuplatní režim známý pro veřejné rejstříky. Není zde režim materiální publicity, právo podat návrh na zápis má pouze zapsaná osoba nebo svěřenský správce, nevede se rejstříkové řízení, nejsou stanoveny přímé sankce za nesplnění povinnosti k zápisu atd.
Kdo je skutečný majitel?
Pojem skutečného majitele vymezuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v aktuálně platném znění (tzv. „AML zákon“), a to konkrétně ve svém § 4 odst. 4. Materiální definice skutečného majitele je následující:
Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.
Skutečný majitel (anglicky „beneficial owner“) je tedy vždy člověk, fyzická osoba. Jde o člověka ve specifickém postavení k určité právnické osobě (či ke svěřenskému fondu). Za skutečného majitele lze obecně označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Skutečným majitelem tak typicky je ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů.
Určení skutečného majitele je úkolem každé právnické osoby (či svěřenského fondu). Je tedy na právnické osobě, respektive na členech jejích orgánů, aby skutečného majitele identifikovali. Tato povinnost plyne z § 29b odst. 1 AML zákona:
Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.
Způsob identifikace skutečného majitele se může lišit s ohledem na právní formu právnické osoby, u níž se skutečný majitel zjišťuje. Hledání skutečného majitele pak může být složitější u těch subjektů, které jsou součástí nějaké širší struktury.
AML zákon stanovuje určitá vodítka, indikátory (srov. jeho § 4 odst. 4), podle kterých lze při identifikaci skutečného majitele postupovat. Vždy je však třeba mít na paměti, že cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho materiální definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě (či svěřenském fondu). Indikátory samy o sobě skutečného majitele neoznačují. Např. disponování s určitým podílem na hlasovacích právech může na pozici skutečného majitele poukazovat, nemusí ji však nezbytně zakládat. Indikátory nicméně zachycují s přihlédnutím k jednotlivým právním formám typové či obvyklé případy, které zakládají postavení určité fyzické osoby jako skutečného majitele. Ve vztahu k jednotlivým skupinám právnických osob (a právních uspořádání) lze uvést následující.
- Obchodní korporace
U obchodních korporací je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk
- sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, nebo
- má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace.
Uvedené ukazatele jsou využitelné zejména v situaci větvící se struktury s více subjekty v řetězci, kde jedna společnost má podíl na jiné a ta na další atd. Ve snaze vypátrat skutečného majitele se lze zaměřovat vždy na podílově dominantní společnost a dále zkoumat její strukturu (společníků či akcionářů).
Nelze-li pomocí uvedených indikátorů identifikovat konkrétní fyzickou osobu jako skutečného majitele, případně není-li takto určená osoba skutečným majitelem ve smyslu materiální definice, zapíše se jako skutečný majitel člen statutárního orgánu dané právnické osoby (nebo zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu při výkonu funkce v dané osobě, anebo osoba v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu).
Příkladem obchodní korporace, u které obvykle nelze zjistit skutečného majitele či skutečného majitele vůbec nemá, může být typicky kótovaná akciová společnost s rozptýlenou akcionářskou strukturou nebo bytové družstvo s vysokým počtem členů.
- Spolek, obecně prospěšná společnost a společenství vlastníků
U těchto právnických osob je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk
- disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv nebo
- má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků.
Nad rámec zákonných ukazatelů skutečného majitele se lze v případě uvedených, obvykle neziskových právnických osob domnívat, že velmi často vůbec skutečného majitele ve smyslu materiální definice mít nebudou. V takovém případě se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel zapíše (podobně jako u obchodních korporací) obvykle člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané právnické osoby. To neznamená, že např. spolek nemůže mít skutečného majitele ve smyslu materiální definice; takové případy však nejsou pravidlem.
Uvedené se uplatní také ve vztahu k dalším právnickým osobám vedeným ve spolkovém rejstříku – pobočné spolky, zahraniční spolky, pobočné spolky zahraničních spolků, zájmová sdružení právnických osob, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů.
- Právnické osoby veřejnoprávní povahy zapisované do veřejného (obchodního) rejstříku
V případě právnických osob veřejnoprávní povahy se lze domnívat, že u některých z nich je identifikace skutečného majitele ve smyslu materiální definice z principu nemožná. V případě subjektů existujících a fungujících ve veřejném zájmu se tedy typicky zapíše jako skutečný majitel člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané osoby.
- Ústav
- Nadace a nadační fond
- Svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond
Zdroj citace: SMO ČR
Podnikatelská rada jednala o snižování administrativní zátěže a o digitalizaci
K optimálnímu rozvoji podnikatelského prostředí, ekonomiky, průmyslu i obchodu si klade za cíl přispět Podnikatelská rada, která se pravidelně schází na MPO. Na programu 22. jednání, které se konalo v pondělí, bylo mimo jiné snižování administrativní zátěže, digitalizace podnikání a nebo GDPR.
„Jsem přesvědčena, že administrativní zátěž je u nás zbytečně velká, a dokládá to i studie Doing Business 2019, která byla nedávno publikována Světovou bankou. Měli bychom systém našeho hodnocení přizpůsobit mezinárodní klasifikaci, tak abychom vycházeli ze stejných hodnotících parametrů, jak je aplikuje při zpracování svých hodnotitelských zpráv International Financial Corporation of the World Bank. Zásadní přitom je, abychom se na aplikaci stejných hodnotících principů dokázali domluvit napříč všemi odpovědnými a zainteresovanými institucemi v České republice. Mohli bychom se tak přesněji zaměřit na odstraňování nedostatků a následně i zlepšit postavení ČR mezi ostatními zeměmi,“ uvedla na jednání 22. Podnikatelské rady její předsedkyně ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.
Na programu jednání pléna Podnikatelské rady byla zařazena čtyři hlavní témata. Hovořilo se o digitalizaci v podnikání, snižování administrativní zátěže podnikatelů, významné tržní síle a byly představeny výsledky výzkumu – Studie poskytovatelů vybraných služeb informační společnosti v České republice v rámci Společnosti 4.0.
Rada se dnes také zabývala analýzou náročnosti administrativního procesu a potřebných povolení pro zahájení podnikání v potravinářském oboru. Zmapována byla konkrétní situace podnikatele prostřednictvím fiktivního případu založení cukrárny. Na tomto základě MPO ČR vypracovalo přehlednou analýzu povinností v zadaném oboru podnikání včetně návrhů na snížení administrativní zátěže. V analýze bylo mimo jiné identifikováno 19 povinností spadajících do kompetencí 15 různých institucí.
Zdroj citace: Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha 12. listopadu
Přehlídky středních škol a zaměstnavatelů v Královéhradeckém kraji i letos provázel ohromný zájem návštěvníků
Pomoci žákům devátých tříd základních škol a jejich rodičům vybrat vhodnou střední školu a s ní i budoucí povolání je hlavním smyslem akce, která se letos na podzim už počtvrté uskutečnila ve všech okresních městech Královéhradeckého kraje. Inspirativní přehlídku organizuje naše Krajská hospodářská komora ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, partnerem akce je krajské pracoviště Úřadu práce České republiky. Prezentace otevřela své brány návštěvníkům postupně v Rychnově nad Kněžnou (5. – 6. 10. 2018), Trutnově (12. – 13. 10. 2018), Jičíně (19. – 20. 10. 2018), Náchodě (9. – 10. 11. 2018) a vyvrcholila v Hradci Králové (16. – 17. 11. 2018).
„Předpokladem správné volby budoucího profesního nasměrování mladého člověka je nejenom upřímné zhodnocení vlastních předpokladů, talentů a zájmů, ale také dostatek kvalitních a aktuálních informací o dostupných možnostech studia i o následném uplatnění získané kvalifikace,“ řekl Radek Jakubský, předseda představenstva KHK KHK, a pokračoval: „Shromáždit tyto informace, atraktivním způsobem je pod jednou střechou zájemcům předložit a zprostředkovat jim současně i reálnou představu o aktuálním vývoji na trhu práce, která by v rozhodování měla mít také určitou váhu, to je hlavní cíl naší už tradiční akce.“
Návštěvnost přehlídky i počet vystavovatelů byly už v minulých ročnících důkazem, že ji obě strany hodnotí jako užitečnou. Letošní rok skončil se statistikou téměř 25 tisíc návštěvníků a celkem 165 vystavovatelů, z nichž počet škol dosáhl 104 a firem bylo 61. V každém z uvedených okresních měst se na přehlídce představilo průměrně 80 vystavovatelů – vždy zhruba 60 škol a 20 firem. „Propojování podnikatelské sféry se vzdělávacími institucemi patří obecně k činnostem naší Komory a reálný přínos této spolupráce vidí i návštěvníci naší přehlídky,“ vysvětlil Radek Jakubský a dodal: „Řada firem dnes zajišťuje „své“ škole např. praktickou výuku studentů, finančně i odborně pomáhá s vybavováním učeben, na oplátku pak získává kvalitně připravené zaměstnance z řad absolventů školy a podobně. Student má zase často už během studia jistotu, že po absolutoriu bude mít v této firmě uplatnění.“
Aktivní a příkladnou vzájemnou spolupráci zaměstnavatelů a středních škol v kraji organizátoři v rámci přehlídky každoročně oceňují. Stejně tomu bylo i letos, kdy odborná komise hodnotila bezmála 40 nominací. Komise ze všech návrhů vybrala 3 školy a 3 firmy. Při slavnostním předávání ocenění v Hradci Králové si ocenění Firma škole odnesly tyto společnosti:
- Koenig & Bauer Grafitec s.r.o.
- TRIKER, a.s.
- Fakultní nemocnice Hradec Králové
Ocenění Škola firmě pak v Hradci Králové převzaly tyto školy:
- Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové
- Střední škola strojírenská a elektrotechnická
- Střední průmyslová škola kamenická a sochařská, Hořice
Doprovodnou akcí přehlídky středních škol a zaměstnavatelů byla i soutěž Talenty pro firmy „T-Profi“, s cílem podpořit zájem mladých lidí o dnes velmi perspektivní technické obory. V sestavování polytechnické stavebnice soutěžily v pěti okresních kolech smíšené týmy se zastoupením základní školy, střední školy a zaměstnavatele. Vítězové okresních kol za účasti soutěžního týmu z Polska pak změřili své síly v kole krajském, které se uskutečnilo 16. listopadu v Hradci Králové. Vítězný tým společnosti STUEKEN s.r.o. složený ze žáků ZŠ Štefcova v Hradci Králové a SPŠ, SOŠ a SOU v Hradci Králové postupuje do celorepublikového kola, kde se utká s týmy z ostatních krajů.
„V organizaci přehlídky chceme pokračovat i v dalších letech. Věřím, že i díky ní si mladí lidé vyberou obory, ve kterých se takzvaně najdou. V takovém zaměstnání pak mohou mít i dobré výsledky a najít v něm radost a uspokojení. Z obojího má prospěch jak jednotlivec, tak společnost,“ uzavřel Radek Jakubský.
 |
 |
 |
 |
Výplata odstupného bez chyb
V následujícím příspěvku zmapujeme nejčastější omyly, ke kterým dochází v praxi při poskytování odstupného vyplaceného zaměstnanci při ukončení pracovního poměru.
Ve smlouvě (individuální i kolektivní) může být dohodnuto, popř. vnitřním předpisem určeno, že zaměstnavatel bude vyplácet zaměstnancům vyšší odstupné, než jaké stanoví ZP coby zákonné minimum. Také ze smlouvou nebo vnitřním předpisem navýšeného odstupného se odvádí pouze daň z příjmů. Odstupné se totiž jako celek nezahrnuje do vyměřovacího základu pro účely zdravotního a sociálního pojištění.
Občas se stává, že zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům plnění, které nemá žádnou vazbu na zákonné důvody pro poskytnutí odstupného, ale jako odstupné je nazváno (např. v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru z důvodu dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci nebo jako „cena” za souhlas zaměstnance s dohodou o rozvázání pracovního poměru). Protože v těchto případech nejde ve své podstatě o odstupné podle ZP (pojmenování nerozhoduje), musí zaměstnavatel z takového plnění odvést vedle daně též příslušné pojistné. Dle mého názoru to platí bez ohledu na to, že Nejvyšší soud připustil, že od právní úpravy obsažené v § 67 ZP se lze odchýlit.
Právo na zákonné odstupné vzniká zaměstnanci až v souvislosti se skončením jeho pracovního poměru ze zákonem předpokládaných důvodů. Výplaty odstupného se proto nemůže domáhat např. zaměstnanec, kterému se v důsledku uplatnění ochranné doby přerušil běh výpovědní doby a prodloužený pracovní poměr ještě trvá (viz ustanovení § 53 odst. 2 ZP). Rovněž se může stát, že mezitím skončí pracovní poměr jinak (např. smrtí), takže právo na odstupné zaměstnanci nakonec ani nevznikne.
Právo na odstupné nemá automaticky zaměstnanec, který byl odvolán z vedoucího pracovního místa dle ustanovení § 73a odst. 2 ZP a jemuž byla následně dána zaměstnavatelem výpověď z pracovního poměru z důvodu jeho „nadbytečnosti”. Zde totiž zpravidla nejde o nadbytečnost v návaznosti na rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně (pracovní místo se neruší).
Personalisté občas dovozují, že právní úpravu vrácení odstupného je nutné uplatnit i na případ souběžných pracovněprávních vztahů u jednoho a téhož zaměstnavatele, kdy např. zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele jednak v rámci pracovního poměru, jednak na základě dohody o pracovní činnosti a první z uvedených pracovněprávních vztahů mu skončí z důvodu, s nímž ZP spojuje právo na odstupné, kdežto pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti bude trvat i nadále. Právní úpravu obsaženou v ustanovení § 68 ZP nelze ale na tento případ vůbec uplatnit. Samotná okolnost, že zaměstnanci trvá u zaměstnavatele další pracovněprávní vztah, nezakládá jeho povinnost odstupné, na které mu vznikne právo v souvislosti se skončením pracovní poměru, vrátit nebo že by je zaměstnavatel vůbec nemusel vyplatit. Jestliže zaměstnanec před skončením pracovního poměru pracoval ve více pracovněprávních vztazích u jednoho zaměstnavatele, trvání jednoho z nich mu z hlediska účelu odstupného nijak nenahrazuje ztrátu druhého a o žádném naplnění účelu odstupného nelze hovořit. Navíc ZP má na mysli vznik nového pracovněprávního vztahu k témuž zaměstnavateli po skončení pracovního poměru.
Zdroj citace: Verlag Dashöfer
Informace o změnách od 1. 1. 2019 v placení pojistného na sociální pojištění u OSVČ
Dnem 1. 1. 2019 nabývají účinnosti změny v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které upravuje u OSVČ placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Změny se týkají především splatnosti záloh na pojistné na důchodové pojištění a splatnosti pojistného na nemocenské pojištění.
Změny jsou upraveny zákonem č. 259/2017 Sb.
Přehled změn v placení záloh na pojistné na důchodové pojištění:
- Záloha za kalendářní měsíc je splatná od 1. do posledního dne tohoto měsíce (např. záloha za leden je splatná od 1. do 31. ledna).
- Dluh na záloze za kalendářní měsíc, který bude uhrazen do konce následujícího měsíce, není penalizován (dluh na záloze za leden, tj. dluh na záloze neuhrazené v lednu, bude-li uhrazen do konce února, není penalizován).
- Za kalendářní měsíc, v němž OSVČ zahájila činnost, je záloha splatná ode dne zahájení činnosti do konce následující měsíce (zahájila-li činnost 10. března, záloha za březen je splatná od 10. března do 30. dubna; bude-li záloha za březen uhrazena po 30. dubnu, je dluh na záloze za období od 1. května penalizován).
- Za prosinec 2018 není povinnost zaplatit zálohu a všechny částky zaplacené v lednu 2019 jako zálohy se budou považovat za zálohu na leden 2019. (Pokud např. minimální výše zálohy činí 3 000 Kč, je měsíčně pravidelně placena, v prosinci 2018 byla uhrazena jen záloha za listopad ve výši 3 000 Kč a v lednu 2019 bylo zaplaceno na záloze 2 x 3 000 Kč, je celých 6 000 Kč započteno jako záloha na rok 2019. Za rok 2018 bude za 11 měsíců započteno 11 plateb záloh na pojistné, které se budou na přehledu za tento rok zúčtovávat s pojistným).
- Zálohu za prosinec může OSVČ zaplatit dobrovolně, a to po 20. prosinci 2018 (platba, kterou OSSZ obdrží jako zálohu v období od 21. do 31. prosince 2018, bude považována za zálohu za prosinec, jestliže OSVČ nedluží zálohy – v tomto případě by na přehledu za rok 2018 bylo zúčtováváno 12 plateb záloh).
Dluh na zálohách za rok 2018 zaniká dnem 31. prosince 2018 (od 1. ledna 2019 se dluh na zálohách za měsíce roku 2018 již nemůže penalizovat, ale nelze jej ani doplatit). - U OSVČ vykonávající vedlejší činnost vzniká povinnost platit zálohy na základě přehledu podaného za předchozí kalendářní rok od měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán v následujícím roce; povinnost platit zálohy na základě tohoto přehledu trvá ještě v měsíci následujícího roku, v němž byl nebo měl být podán přehled (pokud je např. přehled vždy podáván v březnu, povinnost platit zálohy vznikla od dubna 2019 na základě přehledu za rok 2018, to znamená splatnost první zálohy od 1. do 30. dubna 2019, a tato povinnost trvá ještě za březen 2020. Povinnost platit zálohy od dubna 2020 se posuzuje na základě přehledu podaného v březnu 2020 za rok 2019).
- OSVČ vykonávající vedlejší činnost, která se dobrovolně přihlásila k důchodovému pojištění v průběhu kalendářního roku, platí zálohy do konce roku, ve kterém se přihlásila, nikoliv i v následujícím roce až do podání přehledu za tento rok.
- OSVČ si již neurčuje výši měsíčního vyměřovacího základu. Předpis výše zálohy i výše její úhrady odpovídají minimální výši měsíčního vyměřovacího základu pro OSVČ (např. minimální výše zálohy činí 5 000 Kč, ale je placeno každý měsíc 5 500 Kč; 500 Kč je každý měsíc přeplatkem na zálohách).
- Částka zaplacená nad minimální výši zálohy, je přeplatkem. Přeplatek se použije na úhradu splatných závazků na zálohách. OSVČ již nemusí oznamovat OSSZ placení záloh dopředu, protože z přeplatku na zálohách budou hrazeny zálohy v minimální výši až do konce kalendářního roku (činí-li minimální výše zálohy 5 000 Kč a za červenec a srpen potřebuje OSVČ zaplatit zálohu dopředu, tak zaplatí-li v červnu 15 000 Kč, zaplatila zálohu dopředu na 2 měsíce).
- Přeplatek na zálohách za kalendářní rok, o jehož vrácení OSVČ nepožádala do konce kalendářního roku, bude uveden na přehledu jako zaplacená záloha v tomto roce.
- OSVČ vykonávající vedlejší činnost může požádat OSSZ nejen o rozhodnutí o snížení zálohy, ale i o rozhodnutí o neplacení záloh, pokud je předpoklad na základě výše příjmů dosažených v části kalendářního roku, v němž žádá o zrušení povinnosti zálohy platit, že příjmy budou tak nízké, že OSVČ nebude povinně účastna důchodového pojištění v tomto roce.
- Minimální měsíční vyměřovací základ platí obvykle od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán. Je-li ale měsíční vyměřovací základ podle podaného přehledu nižší, než byl dosud, platí tento nižší měsíční vyměřovací základ již od měsíce, ve kterém byl přehled podán (přehled je vždy podáván v březnu; podle přehledu podaného v roce 2019 se záloha zvyšuje z 3 000 Kč na 4 000 Kč – nová výše zálohy proto bude platit až od dubna; pokud se ale v roce 2020 sníží výše zálohy ze 4 000 Kč na 3 500 Kč, tak nová výše zálohy bude platit již od března).
- Není stanovena maximální výše měsíčního vyměřovacího základu pro platbu záloh. OSVČ může zaplatit zálohu v jakékoliv výši při dodržení minimální výše zálohy.
Přehled změn v placení pojistného na nemocenské pojištění
Pozor: Od ledna 2019 se zvyšuje minimální měsíční základ pro výpočet pojistného na nemocenské pojištění (dále jen „pojistné na NP“) z 5 000 Kč na 6 000 Kč, proto minimální pojistné na NP za leden 2019 a následující měsíce činí 138 Kč a nikoli jako dosud 115 Kč. Placením pojistného nadále v dosavadní výši 115 Kč až 137 Kč by mohlo dojít k zániku nemocenského pojištění.
- Pojistné na NP za kalendářní měsíc je splatné od 1. do posledního dne tohoto měsíce (pojistné za březen je splatné od 1. do 31. března).
- Za prosinec 2018 se pojistné na NP platí od 1. ledna do pondělí 21. ledna 2019. Pojistné za leden 2019 se platí také v lednu od 1. do 31. ledna. V lednu 2019 by mělo být pojistné zaplaceno dvěma platbami (minimální výše platby za prosinec 2018 musí činit aspoň 115 Kč a druhé platby za leden 2019 aspoň 138 Kč) nebo jednou platbou ve výši aspoň 253 Kč (115 Kč + 138 Kč), zaplacenou nejpozději do 21. ledna 2019.
- Dluh na pojistném na NP za kalendářní měsíc, který bude uhrazen do konce následujícího měsíce, neznamená zánik nemocenského pojištění. Dluh se uhrazuje ve výši minimálního pojistného 138 Kč (je-li např. pojistné placeno pravidelně za každý měsíc od 1. do posledního dne tohoto měsíce ve výši 300 Kč, ale za duben nebylo zaplaceno, tak došla-li v květnu jedna platba 300 Kč, uhradí se z této platby pojistné za duben 138 Kč a za květen 162 Kč).
- Za kalendářní měsíc, v němž se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, je pojistné na NP splatné ode dne, od něhož se přihlásila k nemocenskému pojištění, do konce následující měsíce (OSVČ se přihlásila k nemocenskému pojištění od 5. dubna; pojistné za duben musí být zaplaceno od 5. dubna do 31. května, jinak nemocenské pojištění dnem 5. dubna nevznikne – nebylo-li pojistné zaplaceno v dubnu, v květnu by mělo být uhrazeno pojistné jak za duben, tak za květen ve výši alespoň 2 x 138 Kč, tj. ve výši aspoň 276 Kč).
- OSVČ si určuje výši měsíčního základu mezi minimální výší (6 000 Kč – minimální pojistné 138 Kč) a svojí maximální výší. Placení pojistného dopředu musí proto oznamovat OSSZ.
- Nová výše maximálního měsíčního základu stanovená v návaznosti na určený vyměřovací základ na přehledu platí
- od kalendářního měsíce, v němž byl přehled podán, pokud je nový měsíční základ vyšší než dosavadní,
- od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán, pokud je měsíční základ nižší než dosavadní.
- Přeplatek na pojistném na NP za kalendářní rok se vrací v následujícím roce do konce února – snížený o částku odpovídající až dvojnásobku minimální výše pojistného, tj. snížený až o 2 x 138 Kč.
Zdroj citace: Ministerstvo práce a sociálních věcí
