Krajská hospodářská komora KHK

Kolik jazyků umíš...

Na českém pracovním trhu v souvislosti s růstem ekonomiky stoupá poptávka po jazykově vybavených lidech.

Angličtina je pokládána za základ, ale už nestačí. Je velký nedostatek lidí, kteří ovládají němčinu, skandinávské jazyky a další méně obvyklé evropské jazyky, jako je holandština či maďarština, vyplývá z údajů pracovního portálu Profesia.cz.

Zaměstnavatelé v nabídkách stále nejčastěji poptávají angličtinu, následují němčina, francouzština a ruština. Nyní roste zejména zájem o zaměstnance s dobrou znalostí němčiny, jak potvrzuje například pražská firma Yachting.com, která v německy mluvících zemích momentálně uzavírá nejvíce zakázek. Stoupá i poptávka po těch, kteří ovládají holandštinu, rumunštinu, maďarštinu či švédštinu. S expanzí asijských firem je sháňka po lidech se znalostí korejštiny, čínštiny nebo japonštiny. Ti, kteří je dobře zvládnou, mají téměř jisté velmi zajímavé pracovní uplatnění.

“Zatímco znalost dvou a více jazyků je vedle manažerských pozic požadována u obchodníků, kontaktních zaměstnanců, pracovníků v cestovním ruchu, administrativě, marketingu či některých specializovaných oborech, zcela bez požadavků na jazykové znalosti jsou v nabídce převážně dělnické profese, úklid, či pozice jako skladník, prodavač nebo řidič,” uvedl Michal Novák z Profesia.cz.

I když podle něj stále mnoho firem v inzerátech uvádí znalost cizího jazyka jako podmínku i u pozic, kde to není třeba, reálná poptávka po lidech s dobrou jazykovou výbavou roste. Nyní jich chybí řádově tisíce, největší zájem je ze strany center sdílených služeb.

V dnešním globalizovaném světě podle ohlasu z firem znalost cizích jazyků často přebije i odbornost. “S koupí domény Yachting.com jsme se stali globálním hráčem a navazujeme kontakty po celém světě. Jazyková vybavenost uchazečů o práci na některých pozicích je pro nás stěžejní, protože u nového pracovníka počítáme s tím , že oborové znalosti a firemní know-how mu po nástupu pomůžeme doplnit a zvládnout, komunikovat s partnery i zákazníky v cizím jazyce ale musí umět od první chvíle,” uvedl ředitel firmy Tomáš Vondráček.

V ČR je zastoupeno mnoho nadnárodních firem, které operují po celém světe. České firmy zase vyvážejí do jiných zemí a spolupracují se zahraničními partnery. “V Česku každoročně nabízíme stovky nových pracovních míst ve svých divizích,” upozornil Marek Gešo z poradenské společnosti Accenture. “Zejména pro centra sdílených služeb pro podnikové procesy je předpokladem přijetí znalost angličtiny v kombinaci s minimálně jedním dalším z evropských jazyků,” dodal.

Zdroj citace: ČTK, Verlag Dashöfer

Od manager|15. června 2018|

Celá firma hromadně na dovolenou?

Zvažujete nařízení hromadného čerpání dovolené? Zrekapitulujeme pro Vás zásady stanovené zákoníkem práce.

Zaměstnavatel podle § 220 zákoníku práce může v dohodě s odborovou organizací či se souhlasem rady zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí, určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace a ani rada zaměstnanců, určuje hromadné čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny a u uměleckých souborů z povolání nesmí činit více než čtyři týdny. Určení hromadného čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů není možné.

Zaměstnavatel může určit hromadné čerpání dovolené všem zaměstnancům, nebo jen zaměstnancům některých provozů či provozoven. I v době hromadného čerpání dovolené je u některých zaměstnavatelů nutné zajistit určité činnosti, například údržbu nebo ostrahu majetku zaměstnavatele. Proto zaměstnavatel může určit, že hromadné čerpání dovolené se na zaměstnance některých pracovišť nebo profesí nevztahuje (například na zaměstnance údržby, ostrahy apod.).

Zaměstnavatel musí při určování hromadného čerpání dovolené dodržovat obecné zásady, které platí pro čerpání dovolené, zejména § 217 zákoníku práce. V případě, že v době hromadného čerpání dovolené je například zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpají rodičovskou dovolenou, nebo mají jinou překážku v práci na straně zaměstnance, hromadné čerpání dovolené se na ně nevztahuje (dovolenou nečerpají).

V praxi může nastat situace, že zaměstnanec vyčerpal dovolenou ještě před tím, než bylo určeno hromadné čerpání dovolené, nebo má právo pouze na poměrnou část dovolené, nebo mu byla dovolená krácena, a proto v době hromadného čerpání dovolené již žádnou dovolenou čerpat nemůže (na dovolenou již nemá právo). V tom případě mu zaměstnavatel v době hromadného čerpání dovolené musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy, neboť podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a zaměstnanec má podle § 34b odst. 1 zákoníku práce právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou kratší pracovní doby nebo konta pracovní doby. Zaměstnavatel proto zaměstnanci musí přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. V případě, že zaměstnavatel tomuto zaměstnanci práci nepřidělí, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, při které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Jak vyplývá z judikatury, možnost určení hromadného čerpání dovolené se nedotýká obecných zásad při určování doby čerpání dovolené, jmenovitě povinnosti zaměstnavatele přihlédnout při určování doby čerpání dovolené k oprávněným zájmům zaměstnance. Po dobu hromadného čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci práci. Neučiní-li tak, je povinen poskytnout mu náhradu ušlé mzdy (R 93/70).

Zdroj citace: Verlag Dashöfer

Od manager|8. června 2018|

Elektronické faktury snižují administrativní zátěž a omezují riziko chyb

E-faktury jsou pro firmy a podnikatele k dispozici již několik let. V případě některých firem tvoří již drtivou většinu zpracovávaných faktur. Především menší firmy, které nepracují s účetními systémy, se této novince zatím brání.

České firmy si na jednu stranu stěžují na administrativní zátěž a byrokracii, na druhou stranu však zatím málo využívají technologie, které jim od administrativy mohou ulehčit. Mezi ně patří i takzvané elektronické faktury. Upozorňuje na to Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten dlouhodobě podporuje, aby se elektronická fakturace využívala více. Podle jeho představitelů umožňuje snížit administrativní zátěž podnikatelů a chybovost.

Ministerstvo financí i Finanční správa přitom potvrzují, že uznávání e-faktur jako dokladů rovnocenných tradičním papírovým fakturám nestojí v cestě žádné legislativní ani faktické omezení z daňového nebo účetního pohledu. Zároveň však ve veřejné sféře stále není akceptace e-faktur dořešena.

České i evropské právo s e-fakturou počítá

Současná evropská i česká legislativa používání e-faktury umožňuje. „Maximálních výhod z e-fakturace lze dosáhnout pouze pokud se jedná o fakturu, která automatizovaně přenese data do podnikového účetního systému druhé strany. Tam jsou data opět elektronicky zpracována,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„E-faktura musí obsahovat všechny povinné prvky a další požadované vlastnosti. Mezi ty patří například možnost ověření elektronickým podpisem. Po celou dobu svého životního cyklu musí mít e-faktura neporušený obsah a musí být na požádání pro obě strany dostupná v čitelné podobě ať už v elektronické nebo papírové formě. Podle nařízení Evropského parlamentu nesmějí být elektronickému dokumentu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz ani v soudním a správním řízení,“ dodává Bohuslav Čížek.

Elektronickou fakturou tedy není faktura, kterou firmy obdrží e-mailem například ve formátu PDF. „Plnohodnotná elektronická faktura ve smyslu maximální elektronizace, nikoliv však ve smyslu účetním a daňovém, tedy není dokument ve formátu PDF, ale ve specifickém formátu, který je strojově čitelný. Celkem jsou definovány dva hlavní evropské standardy, které lze využívat, formát ISDOC a XML,“ pokračuje Bohuslav Čížek.

V České republice se podle něj pro elektronickou fakturaci používá nejčastěji formát ISDOC (Information System Document). „Výhodou je, že je nezávislý na přenosové infrastruktuře. K jeho zaslání mohou firmy využít různé kanály, například e-mail či datovou schránkou apod. Je proto vhodný jak pro sektor malého a středního podnikání, tak pro veřejnou správu,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Důvěryhodný původ

E-faktura musí obsahovat náležitosti, které umožní její ověření, aby byla zajištěna věrohodnost původu, neporušenost jejího obsahu a čitelnost. „Cílem je vytvoření spolehlivé vazby mezi daňovým dokladem a předmětem plnění. Vzhledem k technickému pokroku nejsou požadované vlastnosti upraveny taxativně, ale jako možné využitelné způsoby. Lze využít například uznávaný (kvalifikovaný) elektronický podpis, uznávanou elektronickou pečeť či elektronickou výměnu dat – Electronic Data Interchange,“ pokračuje Bohuslav Čížek.

Elektronické dokumenty musí být dobře uchovatelné, vhodné je využívat takzvaných auditních stop. „To znamená, že na doklad navazují další dokumenty, např. smlouvy, objednávky, přepravní doklady a tak dále. Daňový doklad je párován s objednávkou, s potvrzením o přijetí platby,“ konstatuje Bohuslav Čížek. Pokud mají e-faktury tyto vlastnosti, jsou podle ministerstva financí i Finanční správy z pohledu účetního, daňového a finanční kontroly rovnocenným dokladem písemným dokladům.

Řada firem má s používáním e-faktur zkušenosti. Například ve společnosti Škoda Auto je elektronická fakturace využívána již od roku 2003. V současné době zde metodou elektronické fakturace zpracovávají 79 procent všech příchozích faktur. „Jedná se o progresivní nástroj a naší firmě to přináší ulehčení zpracování dokladů. Přínos není jen pro firmu Škoda Auto, ale i pro jednotlivé dodavatele. Faktury jsou v několika vteřinách v účetnictví a mohou být zaúčtovány. Nedochází ke ztrátě dokladů při zasílání poštou nebo při doručování mailem v PDF. Celkový proces se zrychlil a je zajištěna vyšší transparentnost,“ uvádí Luděk Koliáš, vedoucí účtárny kontokorentů Škoda Auto.

Dobré zkušenosti s nimi mají i další firmy. „Faktury vystavujeme v elektronické formě a zasíláme elektronickou poštou. Největší výhodou je rychlost doručení a dále úspory za papír, tisk a poštovné. Úspory za tisk a papír zároveň znamenají menší zátěž pro životní prostředí. Nevýhodou někdy může být obtížnější prokazování doručení faktury. Úspěšné doručení zprávy s fakturou je pak závislé například i na nastavení antispamových filtrů na straně příjemce. Dosavadní zkušenosti s elektronickou formou faktur jsou velmi dobré a většinově ji uvítali i naši klienti,“ konstatuje Martin Jeřábek, finanční ředitel Havel & Partners.

E-faktury není nutné tisknout

Podniky používáním e-faktur rovněž šetří přírodu. „Raiffeisenbank možnost elektronických faktur využívá. Tištěným fakturám se však nebráníme a jsou stále dodavatelé i klienti, kteří tištěné faktury zasílají. Primární výhodou elektronických faktur je okamžité dodání na jedno sběrné místo, kterým je účetní oddělení. Další přidanou hodnotou je šetrnost k životnímu prostředí, což je pro nás významné hledisko,“ popisuje Petra Kopecká, tisková mluvčí Raiffeisenbank. „Nevýhodou může být riziko, že e-mail z nějakého důvodu spadne do spamu, nicméně toto je vyřešeno automatickým upozorněním v e-mailu kolegyň z účtárny, které si ze spamu zprávu vyzvednou,“ dodává Petra Kopecká.

Pokud má být ekologický přínos e-faktur reálný, musí se udržet v elektronické podobě po celou svoji životnost. To znamená, že je příjemce poté, co je elektronicky obdrží, nevytiskne a nezaloží do šanonu.

„Elektronická fakturace umožňuje zasílání faktur od vystavitele k příjemci v elektronické podobě, a to ve formátu strukturovaných dat, která se z faktury automatizovaně načítají do účetního softwaru příjemce. V takovém případě se v průběhu celého procesu faktura objevuje pouze v elektronické verzi a není nutné ji tisknout. K tomu, aby byl celý postup od vytvoření e-faktury dodavatelem po založení u odběratele elektronizován, musí všichni zúčastnění využívat účetní systémy, které umí elektronické faktury zpracovat,“ zdůrazňuje Bohuslav Čížek.
V současné době tuto funkci nabízí většina účetních softwarů, a proto by využívání e-faktur nemělo nic bránit. „Formát ISDOC získal zvláštní podporu. Ministerstvo financí uzavřelo s předními českými výrobci ekonomických informačních systémů Deklaraci o společném postupu v oblasti elektronické fakturace v ČR. Výrobci přislíbili, že ve svých systémech zavedou formát ISDOC a že v případě nástupu evropského formátu elektronických faktur tento formát nebo své systémy následně upraví tak, aby bylo možné budoucí evropské formáty zpracovávat,“ podotýká Bohuslav Čížek.

Stát zaspal

Nevyužitý potenciál mají zatím e-faktury v oblasti státu a dalších veřejných institucí. Akceptace elektronických faktur totiž ve veřejné sféře stále naráží na bariéry. Doposud totiž orgány státní správy a samospráv často nemají zcela připraveny interní procesy na příjem, zprocesování a archivaci e-faktur, respektive na realizaci celého životního cyklu faktury v elektronické podobě.

Svaz průmyslu a dopravy ČR chce proto zavedení a rychlé rozšíření práce s e-fakturami i do orgánů veřejné sféry povzbudit. E-faktura by mohla komunikaci mezi firmami a veřejnou sférou zjednodušit, a tím zefektivnit. Výhodou je nejen úspora nákladů a nižší administrativní náročnost ze strany státu, ale zejména časová úspora a snížení administrativní zátěže pro řadu firem. Firmy by pak mohly více využívat e-faktury i v soukromé sféře při obchodním styku.

„Zejména střední a větší firmy dnes již využívají E-fakturaci a bude pro ně jednodušší využívat jednu formu komunikace jak se státem, tak v obchodním vztahu mezi firmami. Je to jeden z prvních kroků v rámci realizace úplného elektronického podání, na nějž bude snazší navázat dalšími elektronickými službami ze strany státu, které budou dále přínosné pro komunikaci firem a státní sféry,“ uvádí viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Tato oblast ukazuje, že právě stát v Česku brzdí rozšiřování digitalizace do dalších oblastí. „Elektronizace a digitalizace jsou přirozeným trendem a v mnoha případech mohou usnadnit plnění povinností a snížit chybovost a náklady. Některé firmy ale naráží na tak zvanou papírovou zvyklost. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s Ministerstvem financí a Generálním finančním ředitelstvím zveřejnit podrobnější informativní zprávu, která firmám práci s e-fakturou víc přiblíží,“ uzavírá Milena Jabůrková.
Dalibor Dostál

Ve firmách nastupují elektronické objednávky

Mezi českými firmami jsou stále rozšířenější systémy elektronických objednávek. Ukazují to výsledky loňského ročníku o nejlepší projekt v oblasti takzvaného EDI (Electronic Data Interchange), tedy elektronické výměny dat. Ocenění získala za projekt rozšíření užívání cen v elektronických objednávkách s dodavateli společnost Mall.cz. Ten se stal prvním českým e-shopem, který spolu s dodavateli začal aktivně pracovat s nákupní cenou v objednávkách v rámci elektronické výměny obchodních dokladů. Navázal tak na pozitivní zkušenosti, které s tímto řešením mají i další retailové subjekty. „Předcházíme tak situaci, kdy je očekávaná nákupní cena odběratele v rozporu se skutečně fakturovanou cenou. Díky tomu lze omezit v nemalém procentu vystavování opravných daňových dokladů, zabránit i vrácení zboží zpět dodavateli a eliminovat poškození obchodního vztahu,“ říká Michaela Malíková, EDI koordinátor společnosti Internet Mall. Na druhém místě se umístila společnost Nestlé Česko, která jako první na českém trhu zavedla automatizované zpracování PDF objednávek od řetězce Kaufland, a to bez potřeby manuálního přepisování do systému.

Zdroj citace: BusinessInfo.cz

Od manager|1. června 2018|

GDPR ve firmách. Riziko představuje indexace počítače a zálohování

Některé bezpečnostní funkce se ve Windows 10 přesunuly na jiné místo, takže o nich nemají tušení ani uživatelé, kteří operační systém denně používají. Šifrování disku je podle odborníků pro firmy nezbytné i bez přísnější ochrany osobních údajů.

Nástup nového nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, známé jako GDPR, znamená pro firmy citelné riziko pokut v případě, že nedokáží zajistit osobní údaje svých zákazníků, zaměstnanců nebo obchodních partnerů. To klade výrazně větší nároky na zajištění počítačů v podnicích. Problém to znamená hlavně pro malé a střední firmy nebo živnostníky, kteří, na rozdíl od velkých firem, nemají k dispozici specializovaná IT oddělení a práce najatých specialistů z venčí je pro ně velmi drahá.

Riziko v rámci praktického chodu firmy přinášejí například dvě běžné situace, které se pravidelně opakují a které znamenají potenciální nekontrolovaný přístup k citlivým datům – indexace souborů a zálohování dat. Za nezabezpečení dat přitom budou od 25. května 2018 hrozit pokuty až 20 milionů eur nebo 4 procent ročního obratu provinilé společnosti.

Indexace oslepí počítač

Jak rizika v těchto situacích ve firmách vznikají? Indexace souborů v operačním programu Windows 10 probíhá v počítači automaticky. Trvá řadu hodin a během ní nemohou uživatelé vyhledávat soubory v počítači a především v e-mailech spravovaných například programem Microsoft Outlook. Navíc pokud například podnikatelé s počítačem pracují vždy jen několik minut mezi jednotlivými schůzkami nebo jinou prací, může se indexace a s ní spojené nefunkční vyhledávání protáhnout až na několik dní.

U starších verzí Windows šlo nechat indexaci v módu Odhlášení uživatele, který byl jednoduše přístupný v nabídce Vypnout počítač a především chráněný přihlašovacím heslem, takže se počítač indexoval, ale zároveň se k jeho obsahu nikdo nepovolaný nedostal. Ve Windows 10 však nabídka Vypnout umožňuje počítač buď jen zcela vypnout nebo uložit do režimu spánku. V obou případech indexace neprobíhá a nefunkční vyhledávání tak výrazně omezuje práci s počítačem při jeho dalším zapnutí.

V mnoha malých firmách proto řeší urychlení indexace tak, že nechají zapnuté počítače běžet přes celou noc. V kancelářích, do kterých má přístup více zaměstnanců, tak má k citlivému obsahu počítačů, včetně osobních údajů, přístup množství lidí, za což budou s nástupem GDPR hrozit velké pokuty.

Podle odborníků mohou malým firmám pomoci funkce, o kterých většina z nich netuší. Nejdůležitější je Uzamknutí počítače. „Pokud počítač uzamknete, bezpečnost je reálně stejná, jako když je vypnutý – stejně je potřeba pro přihlášení zadat heslo. Pro účely GDPR je rozhodně bezpečnější mít aktualizovaný Windows 10 než jakýkoliv starší operační systém,“ říká Petr Klement, který zastřešuje marketing Microsoft365.

„Pokud by možnost odhlásit, nebo zamknout desktop chyběla, znamenalo by to podstatné ohrožení bezpečnosti firemních dat i bez ohledu jen na GDPR osobní údaje,“ potvrzuje odborník na IT bezpečnost z Počítačové školy Gopas Ondřej Ševeček. Problém přitom podle něj není, že by funkce Odhlášení nebo Uzamčení ve Windows 10 zcela chyběly. Jsou však jinde, než byli uživatelé předchozích verzí Windows zvyklí.

Nenápadný „človíček“

„V nabídce Start nalevo mám malou ikonku “človíčka” a když na ni kliknu, nabízí mi to Odhlásit, nebo Zamknout. Nebo pokud stisknu klasickou kombinaci CTRL-ALT-DEL dostanu stejné možnosti. Nebo když stisknu Win+L tak se mi desktop zamkne,“ radí Ondřej Ševeček.

Zdánlivá banalita je přitom neznámá pro mnoho uživatelů Windows. Ani uživatelé, kteří s Windows 10 denně pracují několik let, totiž netuší, že ikona „človíčka“ má nějaké funkce a umožňuje odhlášení nebo uzamknutí počítače, tak, jak to dříve nabízela ikona Vypnout.

Právě zamčení neomezuje idexaci počítače. „Tímto způsobem bude uživatelský účet uzamčen před přístupem externího útočníka, ale zároveň bude schopen provádět akci indexování MS Outlook. Doporučujeme toto nastavení vynutit, například automatickým uzamykáním po době neaktivity na stanici,“ radí Matěj Zachar, šéf bezpečnosti ve společnosti Safetica Technologies.

Důležité přitom je, aby uživatel během indexace vypnul automatické přepnutí počítače do režimu spánku během nečinnosti. Indexace by se totiž zastavila a obnovila by se až po opětovném „probuzení“ počítače.

Ani odhlášení nebo zamknutí počítače nemusí nabízet nejvyšší míru zabezpečení dat. „Aby bylo zajištěné, že se nikdo k datům skutečně nedostane ani při zamknutí počítače, vypnutí či odhlášení uživatele, je nutné požívat ještě šifrování. V případě standardních zařízení s Windows je nejčastěji používáno šifrování celého disku, takzvané FDE,“ vysvětluje je Václav Zubr, bezpečnostní expert společnosti ESET.

To však není vždy jednoduché. „Zde je však vzhledem k výše zmiňovanému uzamknutí počítače trochu problém. Pokud uživatel používá FDE – například počítač zašifrovaný BitLockerem – a má aktuálně odemčený nějaký oddíl disku, standardní šifrovací AES klíč je uložený v RAM paměti. A odsud jej lze několika způsoby získat. Těmto vektorům útoku a s tím spojené ztrátě dat lze předcházet kupříkladu šifrováním obsahu, typicky jednotlivých složek nebo souborů. Toto však již BitLocker neumožňuje a je nutné použít software třetích stran,“ dodává Václav Zubr.

Jak zamknout obrazovku ve Windows 10

Velmi potřebná funkce, o níž však velká část uživatelů v malých firmách nemá tušení. Přitom stačí zmáčknout kombinaci kláves Win + L a váš počítač je zajištěný před nezvanými hosty. Pokud nevíte, která klávesa se nazývá Win, pak je to ta se symbolem „oken“ ztvárňující operační systém Windows. Obvykle se nachází v levém dolním rohu klávesnice, vlevo od mezerníku mezi klávesami Ctrl a Alt. Zamknout obrazovku nebo odhlásit uživatele je také možné po kliknutí na ikonu „človíčka“ v nabídce Start.

Počítače chrání, externí úložiště ne

Druhé velké riziko pro ochranu osobních údajů znamenají externí úložiště. Zálohováním se firmy brání ztrátě důležitých dat, ovšem zatímco vstup do počítače mají zajištěný heslem, vstup na externí disk nelze heslem jednoduše zajistit.

„Ideální řešení je zašifrovat externí disk. Na tuto aktivitu existuje několik různých nástrojů, v prostředí MS Windows nástroj BitLocker, který je ve většině běžně používaných edicí dostupný zdarma,“ upozorňuje Matěj Zachar.

„Tato šifrovací technologie umožňuje šifrovat výměnné disky pomocí hesla. Jednoduše vložíte disk nebo flashku a pravým tlačítkem v průzkumníkovi necháte zašifrovat. Otevřít takový disk je možné všude jinde, kde se zadá heslo. Tahle technologie šifruje celý disk. Na šifrování pevných disků operačního systému je možné využít BitLocker také, ‚heslo‘ se pak zadává při startu počítače, nebo je možné startovat i bez zadávání hesla pomocí modulu TPM, což je čipová karta na základní desce počítače. Šifrování disků BitLocker a BitLocker2Go je základní komponentou bezpečnosti už od Windows 7, bez které je počítač asi tak bezpečný, jako když si doma člověk nezamyká, takže zcela zásadní,“ upozorňuje Ondřej Ševeček na další důležitou funkci Windows, kterou však velká část malých firem nebo podnikatelů nepoužívá již proto, že ji nezná.

Ztrátu chráněného obsahu není třeba hlásit

Pro firmy je přitom právě v souvislosti s GDPR používání této technologie zásadní. „V případě šifrování Bitlockerem je zajištěno, aby se nikdo nedostal k vašim datům v případě ztráty disku. V rámci GDPR je to zásadní například v rámci povinnosti hlásit ztrátu potenciálních citlivých údajů na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). V případě ztráty počítače, který byl zašifrovaný pomocí Bitlockeru je potenciální možnost zneužití tak malá, že toto není potřeba hlásit na ÚOOÚ,“ říká Petr Klement.

Obtížnější už je chránit heslem jednotlivé adresáře v počítači. Jde o přístroje, k nimž má přístup více uživatelů, ale některá data jsou určena jen pro omezený okruh osob. „Šifrovat jednotlivé adresáře nejde moc jednoduše, je možné využít sice EFS, ale tato technologie se už roky nevyvíjí. Nebo je možné použít placené podnikové DLP (Data Leakage Prevention) řešení od Microsoftu nazvané AD RMS (on-premis) nebo Azure RMS (cloudová verze), které šifruje jednotlivé dokumenty Office a případně emaily v Exchange nebo Office365,“ radí Ondřej Ševeček.

K dispozici jsou i další řešení. „Pro zálohování dat v korporátním prostředí lze využít propracovaný software třetích stran, který umí nejen zálohovat, ale standardně i zálohovaná data šifrovat. Menší společnosti mohou využívat jednoduché zálohování na chytrá datová úložiště, takzvané NASy. Přičemž někteří výrobci těchto úložišť již dodávají jednoduchý zálohovací software, který data automaticky šifruje. Pokud je využíváno sdíleného prostředku pro ukládání dat ve firmách, neměli bychom zapomínat také na správné řízení přístupu k těmto datům, autentizaci uživatele a následnou autorizaci,“ konstatuje Václav Zubr.

Více čtěte ve SPECIÁLU: GDPR a jeho dopady na firmy

I v této oblasti však lze využít bezplatné technologie. „Pokud by se nejednalo přímo o požadavek a náklady na DLP, tak v podstatě stačí použít obvyklé NTFS zabezpečení sdílených adresářů, pokud jsou disky zašifrované BitLockerem, tak řízení přístupu pomocí NTFS oprávnění úplně stačí,“ dodává Ondřej Ševeček.

Neznalosti a strachu firem využívají predátoři

Neznalosti malých firem a živnostníků v oblasti možností zabezpečení obsahu počítačů či externích disků přitom podle odborníků často využívají dravé IT firmy. S hrozbou likvidačních pokut při porušení podmínek GDPR pak živnostníkům nabízejí často předražená řešení, která umí totéž, co funkce obsažené v operačním systému. Podle expertů by zlepšení situace prospěla větší osvěta ze strany Microsoftu, který by měl své zákazníky více informovat o tom, jak se s pomocí základního operačního systému připravit na nástup GDPR.
Dalibor Dostál

Jak se bránit napadení počítače

Vždy mějte aktualizovaný operační systém, antivirový program i ostatní aplikace na vašem počítači. Hackeři se nejčastěji zaměřují na starší či neaktualizované operační systémy, které nejsou dostatečně chráněny.
Pravidelně zálohujte svá data, ideálně mimo PC (do cloudového úložiště nebo na přenosný disk – a tento disk doporučujeme šifrovat a zajistit heslem)
Používejte tzv. silná hesla – ideálně heslo složené z velkých a malých písmen, číslice a speciálního znaku.
Nevypínejte bezpečnostní funkce integrované v systému
Neotvírejte přílohy emailů, pokud si nejste jisti obsahem či odesílatelem. Toto je stále jedna z nejčastějších příčin napadení počítače.
Nikdy nesdílejte hesla emailem, i pokud e-mail vypadá jako důvěryhodný.
Neklikejte na podezřelé odkazy v těle emailu – většina prohlížečů internetu vás upozorní na podezřelé webové stránky a tak je dobré se se doporučením řídit.
Dodržujte základní pravidla chování na internetu – v dnešní době sdílení informací na sociálních sítích je důležité se při sdílení informací chovat opatrně. Tzv. sociální inženýrství je další z metod hackerů, kterou využívají pro napadení počítače

Zdroj: BusinessInfo.cz – Microsoft

Od manager|25. května 2018|

10 otázek a odpovědí ke GDPR

Níže naleznete deset otázek a odpovědí k novému obecnému nařízení o ochraně osobních údajů – známému pod zkratkou GDPR. Připomeňme, že nové nařízení je platné od 25. 5. 2018.

1. Co je GDPR, proč vzniklo a kdy začne platit?

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (známé též pod anglickou zkratkou GDPR – General Data Protection Regulation) je přímo použitelný předpis Evropské unie. To znamená, že místo stávajícího zákona o ochraně osobních údajů se práva a povinnosti při zpracování osobních údajů budou řídit přímo tímto Obecným nařízením. Nová pravidla o ochraně osobních údajů se tak zásadně nebudou přepisovat do českého práva.

Obecné nařízení bude platit od 25. května 2018, a to ve všech členských státech EU. Cílem je totiž zajistit stejné podmínky ochrany osobních údajů v rámci celé EU, což mělo ušetřit podnikům právní náklady na plnění různých národních předpisů. Ochrana soukromí fyzických osob je základním právem občana EU. Zjednodušeně lze konstatovat, že o každém z nás se zpracovává v důsledku technologického pokroku velké množství osobních údajů, aniž si to uvědomujeme. Cílem jednotné evropské ochrany dat je zajistit, aby naše data byla chráněna stejně.

2. V čem je hlavní odlišnost od platného zákona o ochraně osobních údajů?

Právní předpisy pro ochranu osobních údajů platí již dnes a již dnes se vztahují na každého správce. Nařízení stanoví na platné směrnici z roku 1995, kterou u nás provádí zákon o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.). Jinými slovy, při zpracování osobních údajů již platí řada povinností podle stávajících předpisů. Některé povinnosti Obecné nařízení rozšiřuje (zejm. ty informační) a další povinnosti stanov.

Mezi ty hlavní patří:

rozšíření práva na výmaz („právo být zapomenut“),
v některých případech zajistit, aby dotčená osoba mohla údaje přenést k jinému správci (přenositelnost),
před zpracováním i při něm si počínat co nejšetrněji (záměrná ochrana osobních údajů),
hlásit hackerské útoky a jiné případy, kdy bylo porušeno zabezpečení dat, Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále ÚOOÚ) a v některých případech i dotčeným osobám,
v některých případech jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů,
jiná výše pokut.

Na zpracovatele tyto a další povinnosti budou dopadat v různé míře, v závislosti na tom, jak riziková zpracování osobních údajů provádějí.

Oba předpisy mají hodně společného – nemění se základní definice, základní povinnosti a práva ani dozorová role ÚOOÚ.

3. Na koho se vztahuje a na koho nevztahuje GDPR?

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se vztahuje na všechny úřady, podniky i jednotlivce, kteří zpracovávají na území Evropské unie osobní údaje nebo o takovém zpracování rozhodují. Na některé důležité oblasti lidské činnosti se ale GDPR nevztahuje:

čistě osobní nebo domácí zpracování (videa s rodinnými příslušníky, fotoalba, osobní adresáře a korespondence, bezpečnostní kamery zabírající jen vlastní soukromé prostory apod.),
zpracování mimo působnost práva EU (např. činnost zpravodajských služeb a obranných zařízení),
činnost orgánů činných v trestním řízení a podobných bezpečnostních orgánů (policie, státní zastupitelství, věznice apod.).

GDPR se vztahuje i na osoby a podniky, které mimo území Evropské unie provádějí zpracování údajů o lidech, kteří se nacházejí v Evropské unii, pokud jim při tom nabízejí zboží nebo služby nebo monitorují jejich chování.

4. Co je osobní údaj, je někde jejich seznam?

Osobním údajem je informace, která se týká určené nebo přímo či nepřímo určitelné fyzické osoby. Obecně se tak jedná o jakoukoliv informaci, která se určeného nebo určitelného člověka týká, na základě které ho dokáže správce, zpracovatel nebo kdokoliv jiný identifikovat. Není nikde kompletní seznam osobních údajů, např. se však jedná o jméno, datum narození, ale i jednoznačný identifikátor osoby, fotografie. Údaj vždy směřuje k identifikaci osoby nebo se týká identifikované osoby.

5. Kdo je subjekt údajů a jaká práva má?

Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. Mezi nová práva patří právo na přenositelnost údajů mezi jednotlivými správci. Rozšířeno bylo právo na výmaz údajů.

6. Kdo je správce a kdo je zpracovatel?

Správcem je osoba, která v rámci vykonávání své činnosti zpracovává osobní údaje. Musí proto mít prostředky pro jejich zpracování, tedy cíl dané činnosti (např. ochrana majetku pomocí kamerového systému). To znamená, že správce stanovuje důvod, proč se osobní údaje zpracovávají a jakým způsobem, tedy konkrétní způsoby zpracování (nástroj, který bude pro zpracování použit).
Zpracovatel pak zpracovává osobní údaje pro správce, sám však neurčuje účel a prostředky zpracování údajů.

7. Kdy mohu zpracovávat osobní údaje?

Obdobně jako ve stávajícím zákoně o ochraně osobních údajů bude i podle GDPR platit šest právních základů pro zpracování osobních dat:

Souhlas subjektu údajů (tedy toho člověka, kterého se údaje týkají. Např. vyjádřím souhlas s tím, aby se pro marketingové účely zpracovávaly moje údaje). Pokud byl souhlas vyjádřen svobodně, konkrétně, informovaně a jednoznačně, není potřeba vyžadovat nové souhlasy se zpracováním osobních údajů.
Smlouva nebo příprava smlouvy na žádost subjektu údajů (např. pokud uzavírám kupní či jinou smlouvu nebo žádám o hypotéku).
Právní povinnost správce (např. pokud správce údajů má v zákoně stanovenou povinnost údaje vést, např. banka má stanovené povinnosti uchovávat údaje o určitých typech bankovních transakcí).
Životně důležitý zájem subjektu údajů nebo jiného člověka (např. zasahující zdravotník má právo získat moje osobní údaje v okamžiku, kdy mi poskytuje lékařskou pomoc a já nejsem schopen mu je říci sám)
Úkol správce ve veřejném zájmu, výkon veřejné moci správcem (orgán veřejné moci zpracovává osobní údaje k plnění úkolů veřejné správy)
Oprávněný zájem správce či jiné osoby, pokud však nepřeváží zájem subjektu údajů (např. ochrana vlastního majetku typicky v případě instalování kamerového systému).

Platí, že právní tituly ke zpracování osobních údajů jsou si rovnocenné a mohou se vzájemně překrývat.

8. Jaké hlavní nové povinnosti podle GDPR má správce (pověřenec, hlášení porušení zabezpečení, záměrná ochrana dat, záznamy o činnostech zpracování, posouzení vlivu, konzultace)

Základní povinnosti správce se příliš nemění. Mezi nové povinnosti patří hlášení o porušení zabezpečení, pokud správce zjistí, že bylo narušeno zabezpečení osobních údajů, například hackerským útokem, vloupáním nebo ztrátou nosiče dat (ne dílčí neoprávněná využití údajů např. zaměstnanci správce). V takovém případě to musí vždy nahlásit na ÚOOÚ a navrhnout způsoby řešení rizik. V případě, že narušení vede k velkému riziku pro subjekty údajů (např. data nejsou šifrována), musí to oznámit subjektům údajů (případně veřejně).

Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů platí pro zpracování zahájená po květnu 2018. Pokud je pravděpodobné, že zpracování povede k vysokému riziku pro subjekt údajů, musí se provést hodnocení dopadů, posoudit rizika a kompenzovat je. Pokud ale bude zpracování osobních údajů probíhat na základě právního předpisu, nejsou nutná další hodnocení dopadů ani konzultace s ÚOOÚ.

Konzultace s ÚOOÚ lze u rizikových zpracování vést již dle současného znění zákona. Povinná konzultace bude platit pro zpracování zahájená po květnu 2018, pokud zpracování přináší vysoké riziko, má správce před jeho zahájením konzultovat s ÚOOÚ, který má na posouzení asi čtvrt roku a může doporučit další opatření.

Záznamy o činnostech zpracování jsou povinni vést správci a zpracovatelé. Na žádost ÚOOÚ jsou pak povinni tyto údaje zpřístupnit. Součástí těchto záznamů mají být kontaktní údaje správce, účel a rozsah zpracování, informace o příjemcích osobních údajů a lhůty pro výmaz, dále pak popis přijatých technicko-organizačních opatření k zajištění ochrany osobních údajů.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů je jakýmsi svědomím správce. Jeho role má spočívat zejména v tom, že je na správci nezávislým rádcem pro oblast osobních údajů. Není tedy přímo odpovědný za stanovování účelu a prostředků při zpracování dat.
Ruší se oznamovací povinnost úřadu, která je nyní zakotvena v § 16 zákona o ochraně osobních údajů. Pokud tedy např. chce město zřídit kamerový systém, nemusí již tuto skutečnost oznamovat úřadu, musí ale posoudit vliv na ochranu osobních údajů.

9. Kdo potřebuje jmenovat pověřence?

Povinnost jmenovat pověřence je ve třech případech:

u soukromých subjektů:

1. pokud dochází ke zpracování osobních údajů, které vyžaduje rozsáhlé, pravidelné a systematické monitorování subjektu údajů (telefonní operátor)

2. činnost je zaměřena na rozsáhlé zpracování citlivých údajů

u veřejných subjektů:

3. je povinný pro orgány veřejné moci a „veřejné subjekty“ bez ohledu na rozsah zpracování

Zákon zužuje definici „veřejných subjektů“ tak, aby nedopadala např. na příspěvkové organizace či jiné pomocné instituce.
Zákon upřesňuje, že tato povinnost se vztahuje na instituce podobné orgánům veřejné moci, nikoli na příspěvkové organizace či jiné pomocné instituce.
Příklad: Jsem majitelem malé stavební společnosti. Vedu si seznam svých klientů, a to včetně jejich požadavků na dodávky. Rovněž si vedu osobní údaje o svých zaměstnancích. Musím mít pověřence pro ochranu osobních údajů?
Vzhledem k tomu, že hlavní činností stavební firmy není rozsáhlé zpracování citlivých údajů ani rozsáhlé, pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů, nemusí mít pověřence pro ochranu osobních údajů.

10. Budou skutečně ukládány likvidační pokuty?

Horní hranice pokut je podle GDPR stanovena velmi vysoká, aby se globálním technologickým firmám dlouhodobě nevyplácelo předpisy porušovat nebo obcházet pomocí malých firem. Pokuty jsou vždy ukládány s přihlédnutím na přiměřenost sankce stejně jako dosud. GDPR samo říká, že pokuty mají být odstrašující, nikoliv likvidační. Ostatně již ve stávajícím zákoně o ochraně osobních údajů jsou pokuty ve výši několika milionů. Likvidační pokuty ukládány být nesmějí, to by bylo protiústavní, což vyplývá i ze stávající judikatury jak správních soudů, tak Ústavního soudu.

Zdroj: Ministerstvo vnitra

Od manager|18. května 2018|

Daň z nemovitých věcí zaplaťte do 31. května. Přijde vám složenka nebo e-mail

Majitelé pozemků, bytů či domů najdou v nejbližších dnech ve schránce složenky, které jim připomenou každoroční povinnost. Do konce května musejí uhradit daň z nemovitých věcí.
Letos si vlastníci nemovitostí jako nejzazší termín splatnosti daně označí v kalendáři čtvrtek 31. května.

Přiznání k dani z nemovitých věcí odevzdali poplatníci do konce ledna. Ale zatímco povinnost odeslat berňáku přiznání týká pouze těch, kteří si nemovitost pořídili v loňském roce, placení daně se nevyhne žádný z vlastníků staveb či pozemků – částka se navíc může oproti loňskému roku změnit. Vypočítá a vyměří ji správce daně. Složenky by měli všichni poplatníci najít ve svých schránkách během prvních tří týdnů v květnu.

Složenky nicméně nepřijdou všem. „Fyzickým osobám, které mají zřízenu datovou schránku a nejsou přihlášeny k placení daně prostřednictvím SIPO ani k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, je namísto složenky zasílána do datové schránky elektronicky Informace o daňové povinnosti,“ připomíná správce daně.

Složenky přijdou do třetího květnového pondělí

Finanční správa na svých webových stránkách také upozorňuje, že poukázky nedostanou všichni ve stejném termínu: „Budou ale postupně rozesílány tak, aby poslední z nich poplatníci obdrželi nejpozději do 21. května 2018.“

Pokud je daň nižší než pět tisíc korun, musíte ji celou odvést najednou. V opačném případě ji mohou poplatníci uhradit ve dvou stejných splátkách – a to do 31. května a 30. listopadu. Výjimkou jsou zemědělci a chovatelé ryb. Ti mají termín posunutý na pátek 31. srpna 2017.

Finanční správa upozorňuje ty, kteří už zaplatili (nebo budou platit daň jinak než složenkou), aby si zkontrolovali částku, jíž na finanční úřad poslali, s vyměřenou daní uvedenou na poukázce, případně v souboru PDF, jež pošle správce daně e-mailem nebo do datové schránky. „Poplatník použije složenku minimálně pro kontrolu již uhrazené částky daně a k doplacení případného rozdílu,“ informuje web finanční správy.

Jak na to? Informace můžete najít i v mailu

Těm, kteří měli každoročně z povinností spojených s daní z nemovitých věcí těžkou hlavu, chtěla finanční správa ulehčit život. Od roku 2017 tedy mohou zájemci o novou službu obdržet všechny potřebné údaje na svou e-mailovou adresu a složenku už jim berňák nepošle.

„Jestliže se poplatník přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, namísto složenky dostane zprávu na jím určenou e-mailovou adresu a v příloze zprávy obdrží kompletní informaci s údaji pro placení daně ve formátu PDF. Tato informace bude obsahovat stejné údaje, které jsou uvedeny na alonži složenky,“ upozorňuje mluvčí FS ČR Kateřina Vaidišová.

Co (nejen) na složence najdete?

Na alonži složenky (horní oddělitelná část) – případně v PDF souboru ve vašem e-mailu – jsou uvedeny tyto důležité údaje:

celková výše daně z nemovitých věcí na rok 2018
výše a termíny splatnosti splátek
stav daňového účtu poplatníka (přeplatek nebo nedoplatek na dani z nemovitých věcí)
územně příslušný finanční úřad, kde má poplatník uložen daňový spis k dani z nemovitých věcí

Na složenku doplníte částku splatné daně zvýšenou o nedoplatek, případně sníženou o přeplatek. Upozorňujeme, že součástí složenky je také QR kód, který slouží ke snazšímu zaplacení daně prostřednictvím mobilního internetového bankovnictví.

Nízký úrok správce daně odpustí

Pozor! Datem splatnosti daně se rozumí den, kdy finanční správě peníze dorazí, nikoli ten, kdy složenku odešlete, případně kdy zadáte příkaz k úhradě z vašeho účtu.

„Do 6. června, tedy dalších pět pracovních dní, správce daně ještě žádné sankce nevyměřuje. Poté už ale následuje trest v podobě úroků z prodlení, které v závislosti na současné repo sazbě České národní banky činí 14,75 procenta z vyměřené daně za rok,“ upozorňuje daňová poradkyně společnosti Tax Vision Blanka Štarmanová. Výše repo sazby za poslední rok změnila několikrát a zřejmě se ještě měnit bude. Úroky naskakují permanentně a to o několik desetin promile za den.

„Pokud nicméně úrok z prodlení nepřesáhne hodnotu dvou set korun, finanční úřad jej odpustí,“ doplňuje daňová poradkyně Jana Melicharová ze společnosti KODAP.

Jak daň zaplatit?

Bankovním převodem na účet krajského finančního úřadu s předčíslím 7755, které je určeno pro daň z nemovitosti (například pro Prahu platí účet: 7755-77628031/0710). Dalšími variantami jsou platba složenkou na poště anebo přímo v pokladně krajského finančního úřadu.

Variabilní symbol použijete rodné číslo poplatníka nebo IČ, pokud se jedná o právnickou osobu. Konstantní symbol bude:

Při bezhotovostní platbě – 1148
Při platbě v hotovosti běžnou poštovní složenkou – 1149
Při platbě v hotovosti daňovou složenkou – 0001

Seznam bankovních účtů finančních úřadů pro jednotlivé typy daní

Složenka, která přijde poštou majitelům nemovitostí, je takzvaná bezplatná daňová poukázka. Tou je možné hradit některé druhy daní od roku 2016. Více si přečtěte v textu Platíte daně složenkou? Už to jde bez poplatků na BusinessInfo.cz.

Peníze mohou vlastníci bytů, domů či pozemků uhradit také přes SIPO (Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva). Podrobnosti najdete v článku SIPO vám usnadní placení daně z nemovitých věcí

Nepřijde složenka? Obraťte se na berňák

Vyloučit se nedá to, že někomu poukázka kvůli chybě úředníků nebo pošty doručena nebude. Pak je potřeba telefonicky kontaktovat či osobně navštívit příslušný finanční úřad.

Upozorňujeme, že ti, kteří vlastní více nemovitostí ve více krajích, obdrží do schránky více poukázek. Trvalé bydliště majitele nehraje roli, daň se platí vždy finančnímu úřadu kraje, kde nemovitost máte.

Daň ovlivní i obecní koeficienty

Výše daně závisí také na typu nemovitosti a obci, v níž se byt, dům, garáž či pozemek nacházejí. Každá obec si může vyhláškou stanovit vlastní koeficient, jímž se daň násobí podle typu nemovitosti. Příslušné koeficienty, které jsou rozhodující pro výpočet DzNV v jednotlivých obcích a často se mění z roku na rok, najdete pomocí aplikace Vyhledávání koeficientů pro podání k dani z nemovitých věcí na stránkách Finanční správy ČR.

Zdroj citace: BusinessInfo.cz – Jakub Procházka

Od manager|11. května 2018|

Nejvýraznější změny v režimu ochrany osobních údajů s nástupem GDPR

Úřad pro ochranu osobních údajů zveřejnil desatero zpracování pro správce, které je jednoduchým návodem, jak zacházet s osobními údaji. Úřad též zveřejnil Tabulku přehledně shrnující nejvýraznější změny a nové povinnosti v režimu ochrany osobních údajů.

Desatero zpracování pro správce je zestručnění základních pravidel ochrany osobních údajů, využitelné malými správci údajů, živnostníky či menšími podniky, coby základní jednoduchý návod, jak zacházet s osobními údaji.

Aktualizovaná verze Základní příručky k GDPR obsahuje nově například informace k rozsahu obecného nařízení, automatizovanému zpracování, aktualizaci smluv o zpracování osobních údajů či možným střetům zájmu u pověřence.

Desatero zpracování pro správce i Základní příručku k GDPR naleznete v rubrice GDPR (obecné nařízení).

Z tabulky je například možné se dozvědět o zásadách ochrany osobních údajů, povinnostech správců, právech subjektů údajů, či sankcích. Zdůrazněno je vnímání ochrany osobních údajů jako jedné ze základních hodnot EU a s tím související priority, které s sebou přináší GDPR.

Zdroj citace: ÚOOÚ

Od manager|4. května 2018|

Když zaměstnanec přestane chodit do práce...

Důvody mohou být různé. Jedním z nich může být lákavá nabídka od jiného zaměstnavatele a nedodržení výpovědní doby.

Po celou dobu trvání pracovního poměru je zaměstnanec podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu z pracovního poměru vyplývají. Tato obecná povinnost zaměstnance trvá od vzniku pracovního poměru až do jeho skončení některým ze způsobů upravených v § 48 ZP. Zákoník práce v současné době nezakazuje výkon práce ve více pracovních poměrech současně, a to i po stanovenou týdenní pracovní dobu (plnou) v každém z nich. Zaměstnanec tak může konat práce v několika souběžných pracovních poměrech. Ani sjednání dalšího pracovního poměru jej však nezbavuje povinnosti uložené v § 38 odst. 1 písm. b) ZP, a to až do skončení konkrétního pracovního poměru plnit všechny povinnosti v rozsahu stanovené pracovní doby, které mu z tohoto vztahu vyplývají.

Jestliže zaměstnanec pouze oznámí, že do práce nebude docházet, nejedná se o žádný z platných způsobů ukončení pracovního poměru a jeho pracovní poměr stále trvá. Zaměstnanec sice může ukončit pracovní poměr výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, výpověď však musí být písemná a pracovní poměr na jejím základě skončí až po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby. Jestliže zaměstnanec práci z tohoto důvodu nekoná, jedná se zpravidla o neomluvené zameškání práce. Rozhodnutí o neomluveném zameškání práce musí zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, podle § 348 odst. 3 ZP učinit v dohodě s odborovou organizací. Pokud odborová organizace u zaměstnavatele nepůsobí, rozhoduje samostatně. Pro neomluvené zameškání práce může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr podle § 52 písm. g) ZP z důvodu závažného porušování povinností vyplývajících mu z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, které spočívá právě v tom, že v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) ZP práci nekoná. Bude-li se jednat o dlouhodobější nepřítomnost v práci, je možné se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP opět z důvodu porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem. Tento způsob ukončení pracovního poměru má v současné době důsledky v tom, že zaměstnanci nebude příslušet podpora v nezaměstnanosti a údaj o důvodech ukončení pracovního poměru bude obsažen i ve vydávaném potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu) podle § 313 odst. 1 ZP. Jestliže však zaměstnanec má zajištěnu práci u jiného zaměstnavatele, pravděpodobně ani tento dopad porušení jeho povinností nebude mít na jeho rozhodování přílišný vliv.

Zameškání práce ze strany zaměstnance je porušením soukromého smluvního závazku, ke kterému se zavázal sjednáním pracovní smlouvy, a samo o sobě nezakládá ani přestupek, ani trestný čin. Zaměstnavatel proto může využít pouze ustanovení ZP, která mu však k vynucení povinnosti nedávají výslovné oprávnění. Sankcí za toto jednání zaměstnance může být proto především ukončení pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením.

Zaměstnavatel má dále právo na zaměstnanci požadovat úhradu zaplaceného pojistného na zdravotní pojištění, které je povinen zaměstnavatel hradit i za dobu neomluvené nepřítomnosti v práci. Sankcí pro zaměstnance je i možnost krácení dovolené podle § 223 ZP.

Zaměstnavatel může na zaměstnanci podle § 250 ZP dále požadovat náhradu škody, kterou mu zaměstnanec způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Porušením povinností při plnění pracovních úkolů je právě ta skutečnost, že zaměstnanec svojí nedbalostí nebo úmyslem do práce přestal docházet, své povinnosti podle pracovní smlouvy neplní, a pokud zaměstnavateli v důsledku tohoto postupu vznikne škoda, může ji na zaměstnanci požadovat. V tomto případě je však nutné zjistit výši škody jako důsledek jednání zaměstnance. Ke škodě může dojít např. tím, že zaměstnavatel nesplní včas svou povinnost vůči odběratelům a z tohoto pozdního plnění mu vznikne peněžitá sankce, jako je smluvní pokuta, úroky z prodlení, penále apod.

Na závěr je nutné uvést, že zaměstnavatel může pracovní poměr se zaměstnancem sjednat i tehdy, jestliže zaměstnanec nemá ještě ukončen předchozí pracovní poměr, protože jak uvádím shora, zaměstnanec může mít několik pracovních poměrů vedle sebe. Nový zaměstnavatel, který přijme zaměstnance, který nemá ukončen předchozí pracovní poměr a jeho povinnosti v původním zaměstnání stále trvají, však žádný právní předpis neporušuje.

Zaměstnanec, který přestane plnit povinnosti vyplývající mu z pracovního poměru, porušuje povinnost stanovenou § 38 odst. 1 písm. b) ZP. Nepřítomnost v práci lze považovat za neomluvené zameškání práce, pro které může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, zaměstnavatel může zaměstnanci krátit dovolenou a může na něm vymáhat případně vzniklou škodu.

Zdroj citace: Verlag Dashöfer

Od manager|27. dubna 2018|

Řízkem? Ano, nové zaměstnance získáte novým přístupem

Postřehy a doporučení z workshopů CAIM zaměřených na řešení nedostatku pracovníků ve firmách

Sehnat techniky, specialisty, ale i dělnické profese je pro řadu firem noční můrou, zvláště pokud nemá vlastní personální oddělení či HR specialistu. Na úřadech práce vhodné kandidáty nenajdete a na inzeráty téměř nikdo nereaguje. Dá se přetahovat zaměstnance vyšším platem, ale to si každý nemůže dovolit. Jak tedy získat kvalitní zájemce, aniž byste ztráceli nervy a důstojnost? Lze dosáhnout toho, aby se vám ti nejlepší ozývali sami od sebe? Ano, jde to. Mohli se o tom přesvědčit účastníci workshopů, které uspořádala Česká asociace interim managementu ve spolupráci s Asociací poskytovatelů personálních služeb a regionálními hospodářskými komorami. V Pardubicích a Hradci Králové zazněly zkušenosti, statistiky i praktické rady.

Dříve stačilo zadat inzerci, počkat na životopisy a dát nabídku vybraným. Dnes je nutné složitě vyhledávat vhodné kandidáty, vymýšlet strategie jak je oslovit a zvýšit atraktivitu firmy, aby vůbec někoho získala. „Někdy stačí vybrat a oslovit desítky lidí, ale při hledání odborníků musíme kontaktovat stovky lidí, abychom nakonec pro danou pozici získali jednoho vhodného,“ popsala Marcela Moravcová ze společnosti GoodCall aktuální situaci na trhu práce. Asi nejjednodušší cestou je obrátit se na dobrou personální agenturu. Ale jsou i další možnosti.

Můžete například vyzkoušet moderní způsob angažování zkušených manažerů na určitou dobu. „Interim manažeři mohou zastoupit ve firmě chybějícího vedoucího pracovníka či odborníka nebo pomáhat s vyhledáváním klíčových pracovníků. Interim manažeři umí také nezaujatě vyhodnotit stávající procesy ve firmě a najít způsoby zefektivnění, které nebudou potřebovat tolik pracovní síly,“ vysvětlila Iva Hovadová z České asociace interim managementu, která sdružuje bezmála stovku interim manažerů a providerů.

Pokud se chcete vydat vlastní cestou a hledat nové pracovníky vlastními silami, musíte zapomenout na zažité postupy a hledat netradiční nástroje. Začít se dá tím, že zatraktivníte své firemní webové stránky, aby navozovaly dojem, že zaměstnanci jsou v této firmě tím nejcennějším, co má, a o nově příchozí projevuje velký zájem. Jinými slovy kariérní stránky musí být přitažlivé a funkční, doplněné o příběhy zaměstnanců a aktuality z „interního“ života firmy (akce pro zaměstnance a jejich rodiny apod.). Dobré je využít k hledání vhodných kandidátů i sociální sítě.

Inzerce, billboardy a podobné nástroje se používají stále pro oslovení nových pracovníků, ale dnes už nikoho nezískáte pouhým konstatováním, že máte příjemné pracovní prostředí a dobré platové podmínky. Chce to něco originálního. Fotka talíře s pořádným řízkem a k tomu slogan: Každý čtvrtek máme řízek! – tak lákala jedna firma skladníky. Samozřejmě připsala i plat, příspěvek na dopravu a oběd za 20 Kč. Není to žádné kouzlo, jde o to zaměřit se na cílovou skupinu – koho chcete získat a co by na něj mohlo platit.

Když už pokročíte k pohovorům, i tady je potřeba věnovat maximální pozornost zájemcům. První dojem uděláte jen jednou, to platí oboustranně. Když se firma předvede jen formálně bez zájmu, neorganizovaně nebo váhavě, může nadějného zájemce ztratit. „Jedna ze tří nejčastějších otázek kandidátů při pohovoru je: Kdo bude můj šéf? Neshody s nadřízeným, případně se spolupracovníky, totiž bývají jedním z hlavních důvodů změny zaměstnání,“ upozornila Marcela Moravcová. Dalšími motivačními faktory při rozhodování jsou: smysluplnost práce, osobní rozvoj a flexibilita, resp. svoboda. Ale pozor, různé věkové kategorie vykazují poměrně velké odlišnosti. Například dnešní čtyřicátníci a padesátníci jsou ochotni pracovat i 12 hodin denně a obětovat víkendy, třicátníci však odmítají časově náročnou práci a preferují práci z domova. Mladí lidé jsou ochotní se hodně učit, ale svůj individualismus a svobodu si vzít nenechají. S tím vším je potřeba při lákání nových zaměstnanců počítat a zároveň působit důvěryhodně.

Podle dostupných údajů je náchylných ke změně práce až 44% zaměstnanců, kteří nejsou spokojeni nebo dostatečně motivovaní. „To znamená, že šance získat nové zaměstnance z jiných firem tady je, ale na druhé straně je potřeba si uvědomit, že musí každá firma pečovat o své zaměstnance, aby jí neodešli třeba ke konkurenci. To už vyžaduje promyšlené nástroje, nebo-li personální marketing“, dodává Zdeňka Procházková, specialistka na HR z České asociace interim managementu.

Na významu nabývají nejen vztahy na pracovišti, rovné zacházení, spravedlivé a transparentní odměňování nebo péče o vzdělání a rozvoj zaměstnanců, ale i dobré jméno firmy, její perspektiva, firemní kultura a sociální zodpovědnost. Všechny tyto aspekty ovlivňují rozhodování nově příchozích zaměstnanců i těch dlouholetých. Angažovaní zaměstnanci nejen nemají tendenci odejít jinam, ale mají také pozitivní vliv na produktivitu, stabilitu a výnosy firmy.

Od manager|20. dubna 2018|

Oznamovací povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně

Zdravotní pojišťovny jsou instituce zvědavé, a proto má vůči nim zaměstnavatel řadu oznamovacích povinností.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny:

1. Oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání.

Postup zaměstnavatele v případě, kdy do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR

Jestliže do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR (má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění jen po dobu, po kterou je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), zjistí zaměstnavatel, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolila, a u té oznámení provede. Jakmile takový zaměstnanec ukončí zaměstnání, odhlásí se zaměstnavatel za něj od platby pojistného.

Obdobný postup se použije pro osoby pojištěné na základě Nařízení EU.

2. Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnance

Při změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného u původní pojišťovny a přihlásí se k platbě pojistného u nové pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil.

3. Oznámení o platbě pojistného státu za zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel výše uvedená oznámení neprovedl, je povinen provést oznámení sám.

Při plnění oznamovací povinnosti sdělí zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

4. Další skutečnosti podléhající oznamovací povinnosti:

Zaměstnavatel je povinen zdravotní pojišťovně dále sdělit:

obchodní název
právní formu právnické osoby
sídlo
identifikační číslo organizace
číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného.
Zaměstnavatel fyzická osoba sděluje též:
jméno, příjmení
rodné číslo
adresu trvalého bydliště.

Zaměstnavatel oznamuje také veškeré změny údajů, a to do osmi dnů od jejich zjištění. Dále oznamuje ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.

Zdroj citace: VZP

Od manager|19. dubna 2018|

Předchozí 10 111213 14 Další

Pracovní doba:
Po - Pá	od	07:30	do	16:00
přestávka denně	od	12:00	do	12:30

Pracovní doba:
Po – Pá	od	07:30	do	15:00
přestávka denně	od	12:30	do	13:30

Kontaktní osoba:
Lamichová Veronika	tel.: +420 495 537 493	lamichova@komora-khk.cz

Kontakt:
tel.: +420 495 530 569 tel.: +420 495 530 568		email myto@komora-khk.cz

Aktuality