I po zveřejnění nálezu Ústavního soudu lze konstatovat ve vztahu k EET, že drtivá většina povinností plynoucích stávajícím poplatníkům ze zákona o evidenci tržeb platí i nadále beze změn. K některým změnám však přesto dochází.

Dne 16. ledna 2018 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů nález Ústavního soudu, týkající se zákona o evidenci tržeb. Z rozsudku vyplývá, že zákon o evidenci tržeb zůstává dál nepřetržitě v platnosti, vyjma vybraných ustanovení zákona, která se ruší uplynutím 28. února 2018, resp. 31. prosince 2018. Konkrétně se dopady rozsudku promítly do odložení spuštění 3. a 4. fáze EET, zrušení povinnosti evidovat platby kartou a zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ. Soud dále konstatoval, že výjimky ze zákona o evidenci tržeb nelze stanovovat nařízením vlády, ale musí být zakotveny přímo v zákoně. Podstatné však je, že drtivá většina povinností plynoucích stávajícím poplatníkům ze zákona o evidenci tržeb platí i nadále beze změn.

V důsledku uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu dojde v zákoně o evidenci tržeb k následujícím změnám:

Nejvýznamnější změna se týká odložení (nikoliv zrušení) povinnosti evidovat tržby z činností zařazených do 3. fáze (zahrnuje všechny činnosti vyjma těch zařazených v 1., 2. a 4. fázi) a 4. fáze (zahrnuje vybraná řemesla a výrobní činnosti). Poplatníci provádějící činnosti spadající do 3. a 4. fáze nemusí začít evidovat tržby od 1. března, resp. od 1. června 2018. Přesný termín startu 3. a 4. fáze evidence tržeb se odvine od schválení novely zákona o evidenci tržeb.

Další změna se týká plateb kartou. Povinnost evidovat tržby se od 1. března 2018 nebude vztahovat na platby kartou, a to jak prostřednictvím platebních terminálů, tak online platby přes internet. Poplatníci, na něž se tato povinnost doposud vztahuje, mohou i po 1. březnu 2018 evidovat platby kartou dobrovolně a nemusí tedy měnit nastavení svých pokladních systémů.

S účinností od 1. března 2018 nemusí být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka. A to nejen DIČ poplatníka, který tržby eviduje, ale též DIČ pověřujícího poplatníka. Samotná povinnost zasílat údaj o DIČ datovou zprávou do systému Finanční správy však zůstává zachována. Opět i zde záleží čistě na rozhodnutí evidujícího poplatníka, zda bude DIČ na účtence dobrovolně uvádět dál i po 1. březnu 2018, anebo provede změnu v nastavení svého pokladního systému.

V této souvislosti upozorňujeme, že rozhodnutím Ústavního soudu se nic nemění na tom, že plátce DPH musí uvádět DIČ na daňových dokladech. Pokud má plátce DPH povinnost vystavit daňový doklad a vystavoval v těchto případech společný doklad obsahující povinné náležitosti daňového dokladu podle zákona o DPH a zároveň povinné údaje dle zákona o evidenci tržeb, bude muset nadále své DIČ na tomto společném dokladu uvádět. Poplatník se však může rozhodnout pro řešení, kdy bude vystavovat doklady dva (daňový doklad s DIČ a doklad pro EET bez DIČ).

Ústavní soud zrušil také ta ustanovení, která zmocňovala vládu nařízením stanovit výjimky z evidence tržeb. S účinností od 1. ledna 2019 se současně ruší nařízení vlády, které obsahuje výjimku pro těžce zrakově postižené a pro prodejce sladkovodních ryb. Vzhledem k tomu, že nařízení vlády pozbývá platnosti uplynutím 31. prosince 2018, mohou dotčené subjekty využít výjimky z evidence tržeb až do konce roku 2018.

Zdroj citace: Česká daňová správa