Daň z přidané hodnoty zaplacenou v členských státech EU mohou tuzemští plátci získat zpět. Mají ale nejvyšší čas, žádost o vrácení daně musejí podat do 30. září 2018.

DPH, již uhradí v jiném členském státě EU, nemohou zástupci tuzemských firem uplatnit v českém přiznání. O daň přesto nemusejí přijít. Kromě členských států osmadvacítky vracejí českým firmám DPH u vybraných položek například i Kanada nebo Norsko.

Nárok na vrácení má každá česká firma, která není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrována, nemá zde sídlo ani pobočku a trvale zde nepodniká. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.

Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například při nákupu benzinu či za ubytování v hotelu) a následně je přiložil k příslušné žádosti.

Částka musí převyšovat hranici 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky vyšší než 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.

Vyrozumění v rumunštině

Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře. Pokud již odeslaná žádost obsahuje chyby, je nutné je opravit, respektive podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS.

Pozor! Před podáním žádosti je nutné se do elektronického systému vracení DPH registrovat, což trvá až 15 dní. Neměli byste tedy čekat déle než do poloviny září.

 

Pokud podnikatel platil v určeném období DPH ve více zemích, bude mít s vracením více práce. „Podnikatel nebo firma

podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té které země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Rumunsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v rumunštině a dostanete lei.

Pokud nechcete poněkud komplikovaný postup absolvovat sami, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za 2000 korun u odborníků.

K žádosti patří i zaručený elektronický podpis. Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do patnácti pracovních dnů. O úspěchu podání rozhoduje cizí stát, a to zhruba do tří měsíců. DPH by vám tedy měli vrátit nejpozději do konce roku.

„Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR.

Žadatel musí být

  • registrovaný jako plátce DPH v ČR
  • neuskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočetmá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku
  • má zaručený elektronický podpis

Komu se žádost vyplatí?

„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase DPH zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně TaxVision.

Každá země má přitom vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů. Jiné (Německo či Rakousko) požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.

Žádost se podává jednou ročně. Pokud je ale částka nárokované daně vyšší než 400 eur, lze ji podávat také v průběhu roku, a to jednou za čtvrtletí.

Zejména menší firmy mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení všeobecně moc nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.

Zdroj citace: Jakub Procházka www.businessinfo.cz